Skip to content
Menu

Příspěvky autora

Poučení od prvňáčků

poučení_od_prvňáčků

„Toni! Toni! Vstávej!“

Mladá žena, ač nerada, pootevřela jedno oko. „Aničko, co nespíš?“ Ulehla teprve před chvílí, učila se dlouho do noci a teď měla velmitěžká víčka a oči se jí klížily. Její malá, sedmiletá sestra, s ní ale cloumala vší sílou a nutila ji se probrat.

„Toni, Toni, vstávej!“ Rukou jí otevírala oči. „Vzbuď se! Maminka zmizela! Stratila se! Není ve své posteli.“

„Neboj, Aničko. Ona se najde, ona se vrátí. Běž spát!“ Snažila se ji Tonička uklidnit.

„Ale ty to bereš na moc lehkou váhu. Co když se jí něco stalo? Nebo ji ukradli?“

Tonička se úplně probrala a přemýšlela nad tím, jak svojí malé sestřičce vysvětlit, že maminka asi bude s tatínkem, A co když se jí zeptá „kde? A proč?“ Tonička byla vychovávaná v klášteře a vůbec si neuměla představit, co má svojí malé sestřičce říct.

„A kromě toho, Toni, jdou z půdy divné zvuky. Můžou tam být zloději.“ Na chvíli se zamyslela. „A co, když oni ukradli maminku?“

Tonička byla v úzkých – snad nebude její malá sestra jít prozkoumávat, co se to na půdě děje. Mladá žena se nebála, to ne, ale tušila, co se tam děje. Tatínek občas na půdě spával a maminka asi šla za ním.

„Běž spát do své postýlky, Aničko a já ti slibuji, že to hned ráno prozkoumáme.“ A na důkaz, že to myslí vážně, si přetáhla přes hlavu peřinu. Doufala, že to malé sestřičce bude stačit.

„Toni! Toni!“

Anička z ní peřinu stáhla. S rozzářenýma očima začala vysvětlovat: „Už vím! Klidně spi. Maminka a tatínek na půdě souloží.“

Tonička si prudce sedla s očima a pusou dokořán. V šoku z toho, co právě slyšela. Její malá sestřička si ale tento údiv vysvětlila po svém a pokračovala ve vysvětlování: „Taky by ses na to měla na internetu podívat. Už jsi dost stará na to, abys přestala věřit tomu, že děti nosí čáp. Není to pravda.“

A při odchodu z pokoje ještě suše zkonstatovala: „Zase nás bude o jednoho víc. Ach jo! Kam ale to prtě uložíme, to teda nevím.“

Příspěvky autora

Podobné příspěvky

Poučení od prvňáčků

poučení_od_prvňáčků

„Toni! Toni! Vstávej!“

Mladá žena, ač nerada, pootevřela jedno oko. „Aničko, co nespíš?“ Ulehla teprve před chvílí, učila se dlouho do noci a teď měla velmitěžká víčka a oči se jí klížily. Její malá, sedmiletá sestra, s ní ale cloumala vší sílou a nutila ji se probrat.

„Toni, Toni, vstávej!“ Rukou jí otevírala oči. „Vzbuď se! Maminka zmizela! Stratila se! Není ve své posteli.“

„Neboj, Aničko. Ona se najde, ona se vrátí. Běž spát!“ Snažila se ji Tonička uklidnit.

„Ale ty to bereš na moc lehkou váhu. Co když se jí něco stalo? Nebo ji ukradli?“

Tonička se úplně probrala a přemýšlela nad tím, jak svojí malé sestřičce vysvětlit, že maminka asi bude s tatínkem, A co když se jí zeptá „kde? A proč?“ Tonička byla vychovávaná v klášteře a vůbec si neuměla představit, co má svojí malé sestřičce říct.

„A kromě toho, Toni, jdou z půdy divné zvuky. Můžou tam být zloději.“ Na chvíli se zamyslela. „A co, když oni ukradli maminku?“

Tonička byla v úzkých – snad nebude její malá sestra jít prozkoumávat, co se to na půdě děje. Mladá žena se nebála, to ne, ale tušila, co se tam děje. Tatínek občas na půdě spával a maminka asi šla za ním.

„Běž spát do své postýlky, Aničko a já ti slibuji, že to hned ráno prozkoumáme.“ A na důkaz, že to myslí vážně, si přetáhla přes hlavu peřinu. Doufala, že to malé sestřičce bude stačit.

„Toni! Toni!“

Anička z ní peřinu stáhla. S rozzářenýma očima začala vysvětlovat: „Už vím! Klidně spi. Maminka a tatínek na půdě souloží.“

Tonička si prudce sedla s očima a pusou dokořán. V šoku z toho, co právě slyšela. Její malá sestřička si ale tento údiv vysvětlila po svém a pokračovala ve vysvětlování: „Taky by ses na to měla na internetu podívat. Už jsi dost stará na to, abys přestala věřit tomu, že děti nosí čáp. Není to pravda.“

A při odchodu z pokoje ještě suše zkonstatovala: „Zase nás bude o jednoho víc. Ach jo! Kam ale to prtě uložíme, to teda nevím.“

Věra

Sex byl dán do vínku Matičkou Přírodou úplně všem, nejen lidem zdravým, ale i těm s různými problémy, nemocemi, i těm na vozíku. A možná právě tito lidé potřebují cítit blízkost toho druhého víc. Právě proto vznikla kniha „Erotika, sex a vozíčkáři“, proto vznikla spousta povídek, příběhů, článků, proto vznikly i tyto stránky, aby všichni mohli naplnit své touhy a potřeby.