Skip to content

Příspěvky autora

Argentinské tango

omar-rodriguez-XYuNwlYtfLI-unsplash

Dana si poposedla na svém invalidním vozíku a se zalíbením se zahleděla na postavu mladého muže uprostřed tanečního parketu. Úzké černé kalhoty, lesklá červená košile do pasu, široký černý pás … perfektní taneční kostým. Neměl chybu. Ani ten kostým, ani ten chlap.

„Otoč se!“ hypnotizovala ho pohledem. Jeho kulatý, malý zadeček, jaký mají pouze profesionální tanečníci, ji neskutečně dráždil. Byl úžasný! Polkla. Tanečník se otočil a pohledem bloudil po sálu. Ty jeho uhrančivé černé oči ji dráždily možná ještě víc. Jejich pohledy se setkaly. Přestala dýchat. „Teď, nebo nikdy!“ Řekla si a jako ve snu k němu natáhla obě ruce. Čekala, že udělá čelem vzad, že se zalekne jejího invalidního vozíku. Ne! Zahleděl se jí hluboko do očí. Možná čekal, že ona oči sklopí, nebo že stáhne ruce zpět. Vydržela. Ruce natažené k němu, se topila v jeho očích. Byla jako zhypnotizovaná.

Přistoupil až k ní: „Chceš?“ Zeptal se. V jeho hlase nebylo ani překvapení, ani zaváhání.

Přikývla. Tělem jí projel elektrický proud. Vůně jeho těla, hypnotizující pohled …

„Tango?“ Zeptal se znovu. Přikývla jako ve snu.

„Argentinské?“

Opět přikývla. Milovala argentinskou hudbu, argentinský tanec a úplně nejvíc ze všeho argentinské tango.

Ani nedýchala. Měla strach, že je to jen sen a bála se, že když se pohne, tak se z něho vzbudí.

 

Vzal ji za podávanou ruku, pár krát ji na parketu protočil, odsunul a zase přitáhl, aby viděl, jak bude reagovat ona a co si může on dovolit dělat s vozíkem. Potom ji zatáhl doprostřed tanečního parketu a zaujal postoj, jaký mají pouze profesionální tanečníci argentinského tanga. Postavil se bokem k ní, zvedl jednu ruku vysoko nad hlavu, druhou si dal za záda a počkal, až sál ztichne. Zahleděl se jí hluboko do očí a malinko se pousmál. Uvolnila se a opětovala úsměv. On se pak podíval na hudebníky: „Argentinské tango, prosím!“ Řekl nahlas a kývl hlavou.

Danka netušila, co ji čeká, co se bude dít a vůbec jí to v tu chvíli nevadilo. Připadala si jako ve snu, začínala věřit tomu, že je to sen. Ten nejkrásnější a nejodvážnější sen, jaký kdy měla. Toto by se přece ve skutečnosti nemohlo stát, aby nějaký profesionální tanečník na svém vystoupení veřejně improvizoval, a ještě k tomu s vozíčkářkou, kterou nikdy v životě neviděl a ani neznal její vztah k hudbě a k tanci.

Ale on ho znát nemusel. Jemu stačil jeden pohled do jejich zasněných očí plných vášně.

 

„Ve snu je možné všechno a vždy všechno dobře dopadne,“ říkala si Danka a víc se ničím nezaobírala, pouze si užívala krásnou hudbu a ještě krásnější tanec s mladým argentinským profesionálním tanečníkem. Byl nádherný. On i tango.

Když zazněly první tóny, začal pomalými dlouhými kroky couvat. Danka zvedla hlavu, podívala se mu do očí a rázně vyjela vpřed. Těsně před ním prudce zastavila a udělala jednu z póz, které si pamatovala ještě z dob, kdy sama tancovala V tu chvíli ji on uchopil za obě ruce, otočil, ona ho poté objela a vrátila se před něho. Nechala se vést jeho gesty, jeho pohyby. Dovolila svému tělu dělat si, co chce.

Užívala si krásnou hudbu, i štíhlého snědého mladého muže, který s ní létal po celém parketu. Měla pocit, že se vznáší, že ani není na vozíku, ale v jeho náruči.

Dívala se do jeho černých uhrančivých očí a její tělo a její vozík věděly, co mají dělat, jako by byla těma jeho očima dálkově ovládaná.

„Ve snu je přece všechno možné,“ opakovala si v duchu.

Po skončení překrásného tanga sklonil hlavu a poklekl uprostřed parketu před ní na jedno koleno. Zvedl ruku a za obrovského potlesku mu do ní kdosi vložil rudou růži. Jemně ji políbil a podal jí ji. Pak uchopil vozík, odvezl Danku z parketu ke stolu, kde ji předtím vyzvedl a zmizel.

 

Když se ráno Danka vzbudila, byla přesvědčená, že měla ten nejkrásnější sen v životě. Otočila hlavu, aby se podívala, kolik je hodin. Na stolku ve váze byla krásná rudá růže. Překvapilo ji to. Oblekla se, přesedla na vozík a zajela na recepci, že si objedná kafe. Personál se na ni usmíval a ona nechápala proč. Až jí někdo strčil do ruky noviny. Na titulní straně byla její fotka z předešlého večera a velký nadpis: „Tanečnice po úrazu se rozloučila s publikem krásným argentinským tangem.“

Vzala telefon, že zavolá do redakce a vše uvede na pravou míru. Vzápětí si ale uvědomila, že by si tím zničila svůj nejkrásnější sen, který se nějakým zázrakem stal skutečností.

Příspěvky autora

Podobné příspěvky

Argentinské tango

omar-rodriguez-XYuNwlYtfLI-unsplash

Dana si poposedla na svém invalidním vozíku a se zalíbením se zahleděla na postavu mladého muže uprostřed tanečního parketu. Úzké černé kalhoty, lesklá červená košile do pasu, široký černý pás … perfektní taneční kostým. Neměl chybu. Ani ten kostým, ani ten chlap.

„Otoč se!“ hypnotizovala ho pohledem. Jeho kulatý, malý zadeček, jaký mají pouze profesionální tanečníci, ji neskutečně dráždil. Byl úžasný! Polkla. Tanečník se otočil a pohledem bloudil po sálu. Ty jeho uhrančivé černé oči ji dráždily možná ještě víc. Jejich pohledy se setkaly. Přestala dýchat. „Teď, nebo nikdy!“ Řekla si a jako ve snu k němu natáhla obě ruce. Čekala, že udělá čelem vzad, že se zalekne jejího invalidního vozíku. Ne! Zahleděl se jí hluboko do očí. Možná čekal, že ona oči sklopí, nebo že stáhne ruce zpět. Vydržela. Ruce natažené k němu, se topila v jeho očích. Byla jako zhypnotizovaná.

Přistoupil až k ní: „Chceš?“ Zeptal se. V jeho hlase nebylo ani překvapení, ani zaváhání.

Přikývla. Tělem jí projel elektrický proud. Vůně jeho těla, hypnotizující pohled …

„Tango?“ Zeptal se znovu. Přikývla jako ve snu.

„Argentinské?“

Opět přikývla. Milovala argentinskou hudbu, argentinský tanec a úplně nejvíc ze všeho argentinské tango.

Ani nedýchala. Měla strach, že je to jen sen a bála se, že když se pohne, tak se z něho vzbudí.

 

Vzal ji za podávanou ruku, pár krát ji na parketu protočil, odsunul a zase přitáhl, aby viděl, jak bude reagovat ona a co si může on dovolit dělat s vozíkem. Potom ji zatáhl doprostřed tanečního parketu a zaujal postoj, jaký mají pouze profesionální tanečníci argentinského tanga. Postavil se bokem k ní, zvedl jednu ruku vysoko nad hlavu, druhou si dal za záda a počkal, až sál ztichne. Zahleděl se jí hluboko do očí a malinko se pousmál. Uvolnila se a opětovala úsměv. On se pak podíval na hudebníky: „Argentinské tango, prosím!“ Řekl nahlas a kývl hlavou.

Danka netušila, co ji čeká, co se bude dít a vůbec jí to v tu chvíli nevadilo. Připadala si jako ve snu, začínala věřit tomu, že je to sen. Ten nejkrásnější a nejodvážnější sen, jaký kdy měla. Toto by se přece ve skutečnosti nemohlo stát, aby nějaký profesionální tanečník na svém vystoupení veřejně improvizoval, a ještě k tomu s vozíčkářkou, kterou nikdy v životě neviděl a ani neznal její vztah k hudbě a k tanci.

Ale on ho znát nemusel. Jemu stačil jeden pohled do jejich zasněných očí plných vášně.

 

„Ve snu je možné všechno a vždy všechno dobře dopadne,“ říkala si Danka a víc se ničím nezaobírala, pouze si užívala krásnou hudbu a ještě krásnější tanec s mladým argentinským profesionálním tanečníkem. Byl nádherný. On i tango.

Když zazněly první tóny, začal pomalými dlouhými kroky couvat. Danka zvedla hlavu, podívala se mu do očí a rázně vyjela vpřed. Těsně před ním prudce zastavila a udělala jednu z póz, které si pamatovala ještě z dob, kdy sama tancovala V tu chvíli ji on uchopil za obě ruce, otočil, ona ho poté objela a vrátila se před něho. Nechala se vést jeho gesty, jeho pohyby. Dovolila svému tělu dělat si, co chce.

Užívala si krásnou hudbu, i štíhlého snědého mladého muže, který s ní létal po celém parketu. Měla pocit, že se vznáší, že ani není na vozíku, ale v jeho náruči.

Dívala se do jeho černých uhrančivých očí a její tělo a její vozík věděly, co mají dělat, jako by byla těma jeho očima dálkově ovládaná.

„Ve snu je přece všechno možné,“ opakovala si v duchu.

Po skončení překrásného tanga sklonil hlavu a poklekl uprostřed parketu před ní na jedno koleno. Zvedl ruku a za obrovského potlesku mu do ní kdosi vložil rudou růži. Jemně ji políbil a podal jí ji. Pak uchopil vozík, odvezl Danku z parketu ke stolu, kde ji předtím vyzvedl a zmizel.

 

Když se ráno Danka vzbudila, byla přesvědčená, že měla ten nejkrásnější sen v životě. Otočila hlavu, aby se podívala, kolik je hodin. Na stolku ve váze byla krásná rudá růže. Překvapilo ji to. Oblekla se, přesedla na vozík a zajela na recepci, že si objedná kafe. Personál se na ni usmíval a ona nechápala proč. Až jí někdo strčil do ruky noviny. Na titulní straně byla její fotka z předešlého večera a velký nadpis: „Tanečnice po úrazu se rozloučila s publikem krásným argentinským tangem.“

Vzala telefon, že zavolá do redakce a vše uvede na pravou míru. Vzápětí si ale uvědomila, že by si tím zničila svůj nejkrásnější sen, který se nějakým zázrakem stal skutečností.

Věra

Sex byl dán do vínku Matičkou Přírodou úplně všem, nejen lidem zdravým, ale i těm s různými problémy, nemocemi, i těm na vozíku. A možná právě tito lidé potřebují cítit blízkost toho druhého víc. Právě proto vznikla kniha „Erotika, sex a vozíčkáři“, proto vznikla spousta povídek, příběhů, článků, proto vznikly i tyto stránky, aby všichni mohli naplnit své touhy a potřeby.

Příspěvky autora