Skip to content
Menu

Příspěvky autora

Láska až do smrti

Láska_až_do_smrti

Oběma starým manželům bylo už čtyřiaosmdesát, když je oba přijali současně do nemocnice.
„Vždyť já bych bez toho dědka sama doma umřela,“ vysvětlovala babička, která byla u nás na pokoji.„Sotva mu doktor řekl, že musí do nemocnice, vyletěl mi tlak na dvě stě dvacet, omdlela jsem, tak mě sem poslal taky,“ dodala ještě.
„To je láska,“ vzdychaly jsme a záviděly. Brzy jsme ale přestaly, jak závidět, tak vzdychat.
To, když po obědě za babičkou přišel její dědeček z vedlejšího pokoje na návštěvu: „Bábo, chceš kafe?“
A už jí strkal svůj hrnek.
„Jo, postav ho na stůl.“ Řekla babička a vzala si hůl.
Děda si odpil: „Není tam cukr, dám ti.“ A už nabíral lžičkou z misky sůl a sypal do kávy. Jednu, druhou, třetí.
„Ale,“ začala jsem, abych ho upozornila na omyl a zarazila. Tvrdě mi zakryl ústa rukou: „Buď zticha! Já vím! Bude legrace.“
Nelíbilo se mi to, to už je o zdraví a já chtěla babičce říct, že tam má místo cukru sůl, ať se nenapije, když…
„Dědku, sedni si, židle je za tebou.“ Řekla babička, a tak divně se usmála.
Jak si sedal, hůlkou mu židli odtáhla. Pád, rána, děda se válel po zemi, babka smíchy plakala.
Podívaly jsme se jedna po druhé a nechápaly. Nám to moc k smíchu nepřipadalo.
„Vždyť se mohl polámat,“ zaprotestovala jsem. Je starý, kosti už moc silné nemá.
Babička chtěla něco říct, udělala hlt kafe, vytřeštila oči, že byste je mohli hůlkou urazit a dostala záchvat kašle. Teď se pro změnu smíchy válel děda.
Až se oba uklidnili, babka dala dědovi štípanou pusu, při té příležitosti mu ukradla z pusy zuby a povídá: „Dědku, chceš sušenky? Jsou krásně tvrdé! Přesně, jak máš rád.“
„Nemám žuby,“ zašišlal děda.
Babička si vytáhla jeho zuby z úst a strčila si je za tričko se slovy: „hledej, šmudlo!“ A strčila mu svoje prsa až pod nos.
Poté se podívala na naše vyděšené obličeje.„No co! My si tak prostě vyznáváme lásku.“
„Trochu divné, ne?“ Zaprotestovala jsem. Asi jsem neměla takový smysl pro humor jako oni dva
„To pochopíte, až budete 65 let vdané za jednoho chlapa.“ Poučila nás babička. A po chvíli ještě dodala: „Co chlapa? Dědka starýho. Ani na ten sex už nemá sílu a na orál chuť.“
Všechny jsme vytřeštily oči a já dostala záchvat kašle.
„No co je?“ Nechápala naše překvapení babička: „Myslíte si, že s přibývajícím věkem ubývají chutě? “Nikdo z nás si ani jen nechtěl představit, jak to vypadá u nich doma.

Příspěvky autora

Podobné příspěvky

Láska až do smrti

Láska_až_do_smrti

Oběma starým manželům bylo už čtyřiaosmdesát, když je oba přijali současně do nemocnice.
„Vždyť já bych bez toho dědka sama doma umřela,“ vysvětlovala babička, která byla u nás na pokoji.„Sotva mu doktor řekl, že musí do nemocnice, vyletěl mi tlak na dvě stě dvacet, omdlela jsem, tak mě sem poslal taky,“ dodala ještě.
„To je láska,“ vzdychaly jsme a záviděly. Brzy jsme ale přestaly, jak závidět, tak vzdychat.
To, když po obědě za babičkou přišel její dědeček z vedlejšího pokoje na návštěvu: „Bábo, chceš kafe?“
A už jí strkal svůj hrnek.
„Jo, postav ho na stůl.“ Řekla babička a vzala si hůl.
Děda si odpil: „Není tam cukr, dám ti.“ A už nabíral lžičkou z misky sůl a sypal do kávy. Jednu, druhou, třetí.
„Ale,“ začala jsem, abych ho upozornila na omyl a zarazila. Tvrdě mi zakryl ústa rukou: „Buď zticha! Já vím! Bude legrace.“
Nelíbilo se mi to, to už je o zdraví a já chtěla babičce říct, že tam má místo cukru sůl, ať se nenapije, když…
„Dědku, sedni si, židle je za tebou.“ Řekla babička, a tak divně se usmála.
Jak si sedal, hůlkou mu židli odtáhla. Pád, rána, děda se válel po zemi, babka smíchy plakala.
Podívaly jsme se jedna po druhé a nechápaly. Nám to moc k smíchu nepřipadalo.
„Vždyť se mohl polámat,“ zaprotestovala jsem. Je starý, kosti už moc silné nemá.
Babička chtěla něco říct, udělala hlt kafe, vytřeštila oči, že byste je mohli hůlkou urazit a dostala záchvat kašle. Teď se pro změnu smíchy válel děda.
Až se oba uklidnili, babka dala dědovi štípanou pusu, při té příležitosti mu ukradla z pusy zuby a povídá: „Dědku, chceš sušenky? Jsou krásně tvrdé! Přesně, jak máš rád.“
„Nemám žuby,“ zašišlal děda.
Babička si vytáhla jeho zuby z úst a strčila si je za tričko se slovy: „hledej, šmudlo!“ A strčila mu svoje prsa až pod nos.
Poté se podívala na naše vyděšené obličeje.„No co! My si tak prostě vyznáváme lásku.“
„Trochu divné, ne?“ Zaprotestovala jsem. Asi jsem neměla takový smysl pro humor jako oni dva
„To pochopíte, až budete 65 let vdané za jednoho chlapa.“ Poučila nás babička. A po chvíli ještě dodala: „Co chlapa? Dědka starýho. Ani na ten sex už nemá sílu a na orál chuť.“
Všechny jsme vytřeštily oči a já dostala záchvat kašle.
„No co je?“ Nechápala naše překvapení babička: „Myslíte si, že s přibývajícím věkem ubývají chutě? “Nikdo z nás si ani jen nechtěl představit, jak to vypadá u nich doma.

Věra

Sex byl dán do vínku Matičkou Přírodou úplně všem, nejen lidem zdravým, ale i těm s různými problémy, nemocemi, i těm na vozíku. A možná právě tito lidé potřebují cítit blízkost toho druhého víc. Právě proto vznikla kniha „Erotika, sex a vozíčkáři“, proto vznikla spousta povídek, příběhů, článků, proto vznikly i tyto stránky, aby všichni mohli naplnit své touhy a potřeby.

Tags