Rozhovor s MUDr. Martinem Hollým, sexuologem a bývalým ředitelem PN Bohnice
Způsobil příliv pornografie po Sametové revoluci nějakou změnu v přístupu k sexualitě? Do jaké míry změnila pornografie situaci, pokud jde třeba o lidi s parafilií? Není pornografie nejlepší prevencí?
Číst dál….
O projektu Parafilik s MUDr. Martinem Hollým, ředitelem PN Bohnice a sexuologem
„Parafilik je projekt zaměřený na prevenci sexuálního násilí, kde jednou složkou sexuálního násilí je nějaký potenciál v poruše sexuální preference, která je dobře identifikovatelná a tím pádem dobře ošetřitelná. Samozřejmě, že abychom dobře ošetřili tu neobvyklou preferenci, musíme o ty lidi pečovat, protože restriktivní faktory a restriktivní možnosti nejsou efektivní.“ říká Martin Hollý. Tříletý projekt byl zahájen v roce 2020.
Číst dál….
Od prvního dne, co se Zuzka přistěhovala, ji Tibor sledoval.
Štvalo ho, že o ní nic neví a ani neví, jak to zjistit. Nikdo o ní nic nevěděl. Nikdo ji neznal. Tibor dokonce ani netušil, jestli je vdaná, jestli některý z těch mužů, co ji navštěvují, je její manžel. Ale to asi ne, to by večer neodcházel. A všichni, kdo k ní přišli, zase po chvíli odešli. Nechápal to. Že by si přivydělávala jako prostitutka? To asi těžko, na to tam ti muži byli krátce, to by musely být pouze takové rychlovky. Ale kdo ví. A mohla dělat prostitutku, když seděla na invalidním vozíku? A navíc k ní nechodili jenom muži, nýbrž i dívky a ženy.
Číst dál….
„Kurňa!“ Zanadával Ríša nahlas. „Cigareta!“
Vlaďka bleskurychle zareagovala a sáhla řidičovi mezi nohy.
„Á!“ To nebyl ani výkřik bolesti, ani rozkoše, pouze překvapení. Toto mladík nečekal. Snil o tom už dlouho, to ano, ale v této situaci a bez předehry to teda nečekal.
Číst dál….
Saša přijel se svým invalidním vozíkem blíž k Mirce. Seděla sama na kraji lavičky a dívala se přímo na něho. Zkusil to. Položil svoji ruku na její a zahleděl se do té nekonečné hlubiny jejich očí:
„Máš nádherné oči – modré jako letní obloha za slunečného dne. Stejně tak jasné a krásné.“
Číst dál….
Táňa mlčela. Věděla, že Dušan má pravdu, ale nechtěla to přiznat a ani se o tom bavit.
„Ty si myslíš, že je to normální, když tě ten tvůj drahý drží doma a nedovolí ti nikam jít?“
„Ale on mě doma nedrží,“ bránila ho Táňa. „On si pouze přeje, abych tam byla s ním. Nedrží mě násilím. Zkrátka si to přeje, a to je přece rozdíl!“
Číst dál….
Rozhovor s MUDr. Martinem Hollým, sexuologem a bývalým ředitelem PN Bohnice
Způsobil příliv pornografie po Sametové revoluci nějakou změnu v přístupu k sexualitě? Do jaké míry změnila pornografie situaci, pokud jde třeba o lidi s parafilií? Není pornografie nejlepší prevencí?
Číst dál…
O projektu Parafilik s MUDr. Martinem Hollým, ředitelem PN Bohnice a sexuologem
„Parafilik je projekt zaměřený na prevenci sexuálního násilí, kde jednou složkou sexuálního násilí je nějaký potenciál v poruše sexuální preference, která je dobře identifikovatelná a tím pádem dobře ošetřitelná. Samozřejmě, že abychom dobře ošetřili tu neobvyklou preferenci, musíme o ty lidi pečovat, protože restriktivní faktory a restriktivní možnosti nejsou efektivní.“ říká Martin Hollý. Tříletý projekt byl zahájen v roce 2020.
Číst dál…
Od prvního dne, co se Zuzka přistěhovala, ji Tibor sledoval.
Štvalo ho, že o ní nic neví a ani neví, jak to zjistit. Nikdo o ní nic nevěděl. Nikdo ji neznal. Tibor dokonce ani netušil, jestli je vdaná, jestli některý z těch mužů, co ji navštěvují, je její manžel. Ale to asi ne, to by večer neodcházel. A všichni, kdo k ní přišli, zase po chvíli odešli. Nechápal to. Že by si přivydělávala jako prostitutka? To asi těžko, na to tam ti muži byli krátce, to by musely být pouze takové rychlovky. Ale kdo ví. A mohla dělat prostitutku, když seděla na invalidním vozíku? A navíc k ní nechodili jenom muži, nýbrž i dívky a ženy.
Číst dál…
„Kurňa!“ Zanadával Ríša nahlas. „Cigareta!“
Vlaďka bleskurychle zareagovala a sáhla řidičovi mezi nohy.
„Á!“ To nebyl ani výkřik bolesti, ani rozkoše, pouze překvapení. Toto mladík nečekal. Snil o tom už dlouho, to ano, ale v této situaci a bez předehry to teda nečekal.
Číst dál…
Saša přijel se svým invalidním vozíkem blíž k Mirce. Seděla sama na kraji lavičky a dívala se přímo na něho. Zkusil to. Položil svoji ruku na její a zahleděl se do té nekonečné hlubiny jejich očí:
„Máš nádherné oči – modré jako letní obloha za slunečného dne. Stejně tak jasné a krásné.“
Číst dál…
Táňa mlčela. Věděla, že Dušan má pravdu, ale nechtěla to přiznat a ani se o tom bavit.
„Ty si myslíš, že je to normální, když tě ten tvůj drahý drží doma a nedovolí ti nikam jít?“
„Ale on mě doma nedrží,“ bránila ho Táňa. „On si pouze přeje, abych tam byla s ním. Nedrží mě násilím. Zkrátka si to přeje, a to je přece rozdíl!“
Číst dál…
