Otázky a odpovědi
Záleží na tom, jestli je vozíčkář muž nebo žena.
Dále velmi zaleží na tom, jestli je to paraplegik (úplně ochrnutý od pasu dolů, při zachování hybnosti a
síly horních končetin) nebo je to kvadru (který má částečně nebo úplně ochrnuté jak nohy, tak i ruce),
a také je veliký rozdíl mezi plegikem (tedy úplně ochrnutým), nebo paretikem (kde jsou ochrnuté
jenom některé svaly a některé mají zachovanou částečnou pohyblivost a částečnou, ale malou
svalovou sílu).
Výběr té správné polohy se tedy nedá paušalizovat na všechny vozíčkáře. Ani pokud mají úplně
stejnou diagnózu a úplně stejné ochrnuté svaly, nikdy na tom nejsou úplně stejně a co jeden ještě
zvládne, druhý už nemusí. U porušení míchy záleží na každém milimetru, kde k přerušení míchy došlo,
jestli je přerušení úplné, nebo částečné. Nebo došlo „jen“ k pohmoždění páteře, ke kompresi, nebo
k otoku, který tlačí na míchu.
Na invalidním vozíku jsou i lidé po obrně, nebo lidé s vážným neurodegenerativním onemocněním.Na internetu najdete různá videa s polohami vhodnými pro vozíčkáře. Můžete zkusit se jimi
inspirovat. Ale ve všech případech záleží na vozíčkáři, co zvládne a co ne, jestli je partner úplně
zdravý, nebo má také nějaké omezení, záleží i na tom, co všechno zvládne on. Nelze paušalizovat, je
to případ od případu. U všech poloh ale vozíčkář leží, nebo sedí pod partnerkou (partnerem).
Jedinou výjimkou je snad, pokud je vozíčkářka žena a má silné trupové svalstvo a silné ruce, může
ona sedět na partnerovi, který ji pevně přidržuje a pomáhá jí s pohyby pánve.
Ano, na vozíku lze provozovat různé milostné hrátky, i samotný pohlavní styk. Pozor akorát musíte
dávat na to, jaký máte vozík, jakou má váš vozík nosnost (ne všechny vozíky mají stejnou nosnost.
Vždy si spočítejte svoji i partnerčinu hmotnost a něco k tomu přidejte, než vyzkoušíte, jestli váš vozík
vydrží). Také prověřte jeho stabilitu. Vozíky nejsou stejné. Také si vždy uvědomte, kde má váš vozík
těžiště. Hodně vozíčkářů ho má posunuto, kvůli lehčímu překonávání obrubníků, tento vozík se lehce
staví na zadní kola a lehce se převrátí.Tady je výhodou vozík s pevným rámem oproti vozíku skládacímu. Vozík s pevným rámem mívá
(často, ale ne vždy!) větší nosnost a nevrže. Vozík skládací dřív nebo později vždy vrzat začne.
Doporučuje se, pokud je to možné, opřít vozík zády o pevnou zeď a dobře zabrzdit.
Nutno ale vždy vyzkoušet, co vyhovuje jednomu, druhému nemusí. A začínat, zkoušet pomalu a
opatrně.
Ano, pokud zrovna úzkost neprožíváte, pak lze sex provozovat. Lidé s úzkostmi jsou jako všichni ostatní lidé a mají své potřeby, jen v určitý moment to zrovna nejde, protože právě mají určitý stav, ve kterém se uzavírají do sebe a nejsou schopni se od tohoto stavu odpoutat. Podle mě to tak však mají i lidé, kteří úzkostmi netrpí, zkrátka máte dny, kdy jste vyřízení a nemůžete nic, pak nemáte na sex ani pomyšlení a nelze se do toho nutit. Myslím, že je to spíš člověk od člověka a nezáleží, jestli trpíte nějakým duševním
onemocněním, jsou lidé, kteří jsou nějakým způsobem nastavení a mají to tak dané, např. asexuálové po sexu netouží a přitom úzkostmi vůbec nemusí trpět. A stejně tak lidé, kteří jsou sexuálně aktivní a jsou úzkostní, můžou vést kvalitní sexuální život. Pokud si nevíte rady, protože trpíte úzkostmi a máte problémy v sexuální rovině, ale chtěli byste to řešit, pak je dobré obrátit se na kvalifikovaného sexuologa, sexuologickou poradnu, případně se domluvit se svým ošetřujícím lékařem, jak v dané situaci postupovat. I terapie a psychologická poradenství mohou v tomto případě pomoci.
Ano, například film „Miluj mě, jestli to dokážeš, dokument „Sex, láska a handicap“, kniha „Vozíčkáři a sex“, dále existuje už několik videí s danou tematikou.
Film „MILUJ MĚ, JESTLI TO DOKÁŽEŠ“
Film „Miluj mě, jestli to dokážeš“ režisérky Dagmar Smržové ukazuje příběh dvou vozíčkářů a jednoho autisty. Po intimním vztahu touží stejně jako lidé zdraví. Režisérka dokument natočila s cílem otevřít veřejnosti téma sexuální asistence u nás. Dokument ukazuje jednu podstatnou věc, že ne každá prostitutka je připravena a ochotna svoje služby hendikepovaným nabídnout a pomoci jim s jejich potřebami a touhami.
Dokument „Sex, láska a hendikep“
Dokument „Sex, láska a hendikep“ je volně přístupný ke shlédnutí na serveru Youtube pod originálním názvem „Sexe, amour et handicap“, a to dokonce s českými titulky. Dokument diváky seznamuje se situací osob se zdravotním postižením, které mají zájem o intimní kontakt, ale z různých důvodů pro ně není snadné ho získat. Ukazuje příběhy postižených, ale i zkušenosti sexuologů a terapeutů a dalších lidí, kteří jsou s hendikepovanými v pravidelném kontaktu.
Kniha „Vozíčkáři a sex“ se věnuje problematice sexuality s přihlédnutím na různé diagnosy a jejich možné problémy v intimním životě. Otevřeně se zde mluví o problémech inkontinence v intimním životě a co s tím, o problémech čití, nebo o problémech zaujmutí poloh … jak na to a co s tím. Kniha k dostání pouze v elektronické podobě.
Vycházím z vlastní dlouholeté zkušenosti. Pro mě osobně to bylo tak, že jsem si řekla, že je lepší zůstattřeba i po značnou dobu single než přecházet z jednoho nevyhovujícího vztahu do druhého. Relativně úspěšný život singla předpokládá podle mě dobrý vztah k sobě samému – kdo je sám sobě nepřítelem, můžese v tom dost utopit – a schopnost se sám zabavit a najít si dost věcí, které člověka mohou těšit i samotného. Rozhodnutí být single může souviset s předchozími komplikovanými vztahy a naladěním, kdy od sebe i partnera očekáváme ve vztahu hlavně to špatné, někdo zase může mít na nejvyšším žebříčku hodnot pracovní nebo jinou realizaci a na vážný vztah nemít čas, jiný zase třeba není vůbec vztahově zaměřen, anebo je mu jeho nezávislost nade vše, někteří dobrovolní singles se tak rozhodli z důvodů svého náboženství. Důvody mohou být různorodé a roli hrají i ekonomické faktory. Být singleje rozhodně o svobodě, být sám sobě pánem, mít dost času a prostoru pro sebe, nemuset se přizpůsobovat, nemuset se snažit ujednotit své zvyky a záliby s někým jiným, moci dělat vše, co člověk chce, a nemuset nic tajit, a třeba také jít kamkoliv, aniž by se ho někdo vyptával (předpokládám ale přitom, že single i sám bydlí, což není samozřejmé). Důležité je držet si pozitivní mysl. V jednom je mnohé nějak niternější, na druhé straně se člověk může do sebe trochu propadnout. Člověk žijící sám si taky musí dát pozor, aby trochu „nezvlčel“, nepřestal si třeba vařit a uklízet.Protože být single neznamená být poustevníkem, je podstatné mít dost přátel či širší rodinu a setkávání si dobře organizovat, aby té samoty nebylo příliš (vyžaduje to trochu managementu). Být a žít single pro mě osobně znamená i absenci velkých citových dramat vyplývajících ze soužití; mé dětství i mé vztahy byly plné hádek. Nevýhody singlovství jsou zjevné – mnoho samoty, žádné doteky a vzájemná intimita, případně úplná sexuální abstinence (i když mnozí singles nějaké více či méně nezávazné vztahy navazují), žádná love, či big love, pokud se tedy člověk neoddává nějakému platonickému vztahu. Singlům je odepřeno všechno to, co umožňuje jen vážnější partnerský vztah (značná vzájemná podpora a péče, hluboké citové sdílení, určitá jistota, možnost společně založit rodinu apod.). Když to ale všechno shrnu, tak za sebe nevím, zda bych se ještě někdy dokázala své nezávislosti a relativního klidu úplně vzdát, ale něco bych si přece jen přála. Ještě bych chtěla napsat pro singles, které občas zaplaví pocity smutku, že jako drobná útěcha existuje Single Awareness Day, 15.2., den po Valentýnu, který je namísto lásky romantické zasvěcen lásce k přátelům, rodinným příslušníkům a sobě samému. Tento svátek ale u nás bohužel není moc známý a lidé spíše slyšeli o čínském Singles Day 11.11., což je dnes už čistě obchodní a komerční záležitost.
Proč se mi to děje?!
Stručně odpovězeno, zatím o takových lécích nikdo neví. Jak mi bylo řečeno v nemocnici, neexistuje aktuálně lék, který by neměl také vedlejší účinky. Zvlástě to pak platí u antipsychotik jejichž posláním je ovlivnit neurotransmiterové transfery v mozku a jejichž dlouhé příbalové letáky obsahují z velké části právě seznam nežadoucích vedlejších účinků. Vychází se z biochemické teorie vysvětlení příčin psychózy, a tou by měla být nerovnováha dopaminu a serotoninu v mozku. Už méně se mluví o stresu a spirituální krizi, vlivu nespavosti na mozek, vztahem mezi hormony a střevním mikrobiomem (90 procent hormonu serotoninu se vytváří ve střevech), zůstaňme však u těch leků.
Hlavním cílem moderních antipsychotik je dopamin a serotonin regulovat, v některých částech snižovat a v jiných naopak jeho množství zvyšovat. Nejde vsak jen o dopamin a serotonin: antipsychotika ovlivňují neuropeptidy zodpovědné za kontrolu hladu a energetický metabolismus. Další z hormonů jsou například Leptin (jakýsi informátor o tom, kolik máme tukových zásob) a Adiponektin, které se vytvářejí v tukové tkáni těla. Pokud množství leptinu stoupne a zároveň se sníží hladina adiponektinu, dojde většinou k přibírání na váze, je to konkrétně případ léku Olanzapinu, který tyto dva hormony ovlivňuje. Další z důležitých hormonů, jehož hladina se také mění důsledkem užívání antipsychotik se jmenuje ghrelin. Podílí se na ukládání tuku a hypothalamu poskytuje informaci o nutnosti se najíst. Antipsychotika tedy mění naše hormonální nastavení! Změny v těle, které se díky tomu odehrávají jsou nejvýznamnější hned na začátku léčby.
BONUSY – zlepšení kognitivních funkcí a soustředění, schopnosti zaměřit se na to důležité, vymizení příznaků nemoci
NEVÝHODY a VEDLEJŠÍ ÚČINKY
– metabolické změny = odbourávání cukru v krvi, ukládání tuku
– útlum a pokles fyzické energie, někdy vedoucí až k letargii
– z toho vyplývá snížený zájem o pohyb, fyzickou zátěž, větší potřeba spánku
– zvýšení glykémie neboli hladiny krevního cukru
– zesílení pocitu hladu, potřeba neustále něco jíst, chutě na sladké, zvláštní chutěVšechny tyto faktory mohou zapříčinit nárůst hmotnosti. U některých léků se jedná o pár kilo navíc, ale někdy se může stát, že pacient přibere 30 kg i více v průběhu léčby antipsychotiky. Je to velice smutné, protože z atraktivních lidí se zdravou váhou se stávají obézní a logicky i depresivní lidé. Pokud s léčbou teprve začínáte tak věřte že: Zdravý životní styl je nezbytný, jinak riskujeme, že i když bude naše duševní onemocnění podchycené, rozvinou se u nás zdravotní problémy spojené s nadváhou nebo s nárůstem krevního cukru a tím i riziko cukrovky.
Který lék mi bude sedět a zároveň nezpůsobí přibírání na váze?
Je jasné, že je třeba hledat kompromis: lék, který zároveň skvěle zabírá na vaše příznaky a který přitom nezpůsobuje příliš dalších nepříjemných komplikací. To může zabrat experimentování a čas než se najde ten správný. Na každého pacienta působí léky jinak: je možné dokonce i zhubnout při braní antipsychotik.
Jednotlivá antipsychotika byla testována, co se nárůstu hmotnosti týče a zde je seznam od nejvyššího nárůstu hmotnosti po ten nejnižší.Klozapin
Olanzapin
Chlorpromazin
Quetiapin
Risperidon
Paliperidon
Aripiprazol
Kariprazin
Amisulprid
Asenapine
Haloperidol
Ziprasidon
LurasidonCo mohu dělat proto, abych si udržel optimální hmotnost?
Je to až děsivý fakt, že protože bereme antipsychotika, už se téměř nelze spolehnout na svůj pocit hladu a chuti k jídlu. Léky uměle vyvolaný pocit hladu nemusí znamenat, že zrovna skutečně tělo potřebuje kalorie, proto se snažte si udržet kontrolu, nad tím, co konzumujete a kdy. Děláte to pro své zdraví a dobrý pocit při pohledu do zrcadla, ale především pro to zdraví. Nezbývá, než se trochu hlídat a hlad regulovat přírodními prostředky a to jsou:
– pravidelný dostatečný spánek cca 7 až 11 hod
– konzumace vlákniny
– konzumace potravin s dlouhým glykemickým profilem (třeba rýže)
– zdravý pestrý jídelníček, ideální je jíst například sacharidy a proteiny k snídani, maso a zeleninu k obědu a večeři a vždy střídmé porce. Někomu může prospět veganství, jinému bezlepková dieta, jinému to však naopak může uškodit. Je dobré se tedy zajímat o potřeby svého těla, o charakteristiky potravin, které konzumujeme nejčastěji. Stává se, že nedostatek nějakého minerálu či vitamínu vede ke zvýšené chuti na specifické jídlo, naslouchat této intuici a jíst informovaně je většinou dobrá cesta k optimálnímu jídelníčku.
– jíst pomalu: trvá to zhruba 20 minut, než se k mozku dostane informace, že do žaludku dorazilo jídlo
– soustředit se na to, co jíme a jíst především proto, abychom doplnili živiny, ne však abychom zahnali nudu či rozjitřené emoce.
– pít velké množství vody s tím, že se vyvarujeme slazených nápojů
– jíst málo a často : ne všem vyhovují tři velké porce denně. To už je lepší si přidat 2 zdravé svačinky a snížit velikost porcí hlavních jídel. Mějte na paměti, že žaludek si zvykne na velikost porcí. Hubení lidé logicky jedí menší porce a to i k obědu či k večeři.
– látky jako kofein a thein snižují pocit hladu, stejně tak i nikotin, ten tady však nebudu doporučovat. Ideální volbou je tedy zelený čaj.
– pravidelný sport a rychlá srdeční činnost (cardio aktivity): podporuje spalování tuků a nárůst svalové hmoty, bonusem jsou vyplavené endorfiny, hormony štěstí. Mezi fyzické aktivity můžeme počítat i stretching, svižnou chůzi nebo sex. Protože je u sportu však těžké vytrvat, doporučuji si najít sportovní klub a pravidelně sport praktikovat společně s dalšími sportovci. Výhodou je, že si můžete mezi nimi najít nové přátele, kteří vám mohou pomoct s motivací se sportu věnovat pravidelně.
– Vyvarujte se jakýchkoli drastických diet, jsou pro organismus stresové a z 99 procent následuje jojo efekt, nedají se dlouhodobě vydržet a při praktikování diet se zvyšuje i riziko vzniku poruchy příjmu potravy jako jsou anorexie nebo bulimie.
– nebojte se poradit s odborníkem = lékař, nutriční poradce, trenérZdravé hubnutí je běh na dlouhou trať, proto buďte trpěliví a postupujte malými realistickými kroky ke změně svého životního stylu. Například zkuste vynechat fastfood a slazené limonády, přestat sladit kávu, o trochu zmenšit porce snědeného jídla (není třeba nic dojídat, jak to mnoho z nás učili ve škole). Nezapomeňte také na možnost změnit lék, upravit dávku či načasování dávky (například místo ráno, začít brát lék večer), téma hmotnosti je určitě dobré probrat s lékařem. Je možné, že lékař Vám předepíše spolu s antipsychotiky jako je olanzapin také doplňkové léky, jenž podporují úbytek na váze (cimetidin, nizatidin, amantadin). Každopádně by vaši hmotnost a BMI index měli na psychiatrii pravidelně sledovat a nenechat situaci se vymknout kontrole. Přibírání na váze je tak častý vedlejší účinek, že lékařská komunita je o tomto problému poučena a snaží se stále najít řešení. Existují tedy studie vlivu jednotlivých léků, ale také edukační programy určené pacientum léčeným psychofarmaky.
Nakonec vám chci předat jednu důležitou zprávu: pěstujte lásku ke svému tělu. Zaslouží si ty nejlepší živiny a nadváha je pouze dočasný stav, který lze změnit. Poznejte dobře léky, které užíváte a informujte se o vlivu potravin na vaše fyzické i duševní zdraví. Držím vám palce.
Vaše Morgan Koski 🙂zkušenosti s medikací: Quetiapin, Sertralin, Reagila, Abilify Maintena,
BMI před léčbou 19,5 BMI aktuálně 21,5
léčím se s: schizofrenie nediferenciovaná
S tímto názorem se občas setkávám u některých mužů. Je mi jich líto, protože nikdy nepoznali krásu milování, vždy jim šlo pouze o rychlé uspokojení svých biologických pudů
Pohlavní styk není všechno.
Ani „sex“ není jen styk pohlaví.
Milování může být dlouhé, plné různých krásných prožitků, slasti, až se Vám z toho bude hlava točit a může trvat i několik hodin, kdežto pohlavní styk, jak ho vnímáte Vy (pouze erekce + ejakulace) trvá jen krátkou chvíli.
Doporučuji Vám vyzkoušet jemné, něžné dráždění peříčkem, nebo lehkým, jemným dotykem jazyku třeba na vnitřní straně prstů rukou (pokud tam máte zachovanou citlivost), nebo na zadní straně krku (pokud tam máte zachovanou citlivost), na očních víčkách, nebo jemné kousání, sání, žužlání ušního lalůčku …
Že to není sex? Není to „suchý sex“, není to pouze „styk pohlaví“, je to krásné milování plné nádherných prožitků.
Nebo vyzkoušejte „tantrický sex“ pod odborným vedením. Budete velmi překvapen poznáním, že erekce a ejakulace není všechno a že se v případě tantrického sexu v žádném případě nejedná o „chabou náhražku“.
Tohle je velice problematické a nejde jasně říct, zda je to správně, nebo špatně. Je to volba člověka, který se pro to rozhodl. Potom vyvstává otázka, zda to daná osoba zvládne, což nemůže nikdy vědět dopředu, protože budoucnost neumíme předvídat. Takže je to opět člověk od člověka.
V mém okolí je docela nemálo lidí s duševním onemocněním, kteří
mají děti a dokáží se o dítě postarat a mít harmonickou rodinu. Jsou však případy, kdy hormony spojené s duševním onemocněním zkrátka nezvládnete, i když jste pod dohledem. Je to tedy určité riziko, i když vám lékař řekne, že jste způsobilí mít dítě, protože nikde není psáno, že to právě vy zvládnete. Je tedy velmi dobré, se o tohle veliké rozhodnutí podělit s partnerem, rodinou, a přemýšlet také o rizicích, která těhotenství a
následně mateřství přinášejí. Pakli-že se rozhodnete pro dítě, a jste duševně nemocní, rozhodně je dobré pro vás, i pro ještě nenarozené dítě, kontaktovat některé z center, či lékaře a být pod drobnohledem, neboť jde o život váš i dítěte. Myslím, že zvládnout se to dá, ale rozhodně není dobré cokoliv zanedbat.
Kam se obrátit v případě, že jste byli sexuálně napadeni? Dozvíte se více na stránce Užitečné odkazy.
Falešná obvinění ze sexuálního násilí bývají ojedinělá a je jen malé procento těchto nahlášení. Většinou se to opravdu stalo, zvláště v případě, když jde o obvinění více osobami, nezávisle na sobě, a které nejdou sami například do médií, ale média je vyhledají sami. Pak se v žádném případě nejedná o falešná obvinění, ale o fakta. Jde-li však o obvinění jednou osobou, ať už ve škole nebo např. na pracovišti, může se v tomto případě jednat o falešné obvinění, avšak může to být i naopak a to už je pak na soudu a na dokazování, zda se to opravdu stalo, ale většinou se tyto případy (falešná obvinění) ani k soudu nedostanou. Takže ano, v tomto případě lze relativizovat to, jestli se to stalo, v prvním případě rozhodně ne.
Tělesný handicap není překážkou. Vždy se dají najít cesty – způsob jak. Pouze je nutno vycházet z Vaší základní diagnosy a z toho co a kolik zvládnete, jestli máte některé klouby ztuhlé, svaly zkrácené, nebo atrofované, nefunkční. Velkou roli zde hrají i bolesti – jestli trpíte bolestmi, kdy a čeho.
Tohle vše je nutno brát v úvahu a z toho vycházet.
Podle Vašich možností a schopností je nutno vybrat tu nejvhodnější polohu.
Dále záleží na tom, jestli máte zachovalou citlivost a kde – jestli na celém těle, nebo jenom v určitých místech.
Ale vždy se pro každého najde způsob.
Pokud bychom chtěli vše probrat, na vše poukázat, na vše upozornit, byla by to odpověď velmi rozsáhlá, na několik stran. Vše podrobně rozebrané, možnosti i s doporučenými postupy najdete v knize „Erotika, sex a vozíčkáři“.
Psychiatrická medikace může mít na sexuální život velký vliv, neboť utlumuje libido, což vím z vlastní zkušenosti. Čím je člověk více zaléčen a stabilizován, případně bere i méně medikace, je větší pravděpodobnost, že sexuální život dané osoby bude kvalitnější. Čímž samozřejmě neříkám, že léky musíte vysadit, to v žádném případě. Naopak, léky se vysazovat nesmí, pouze po konzultaci s ošetřujícím lékařem. Dají se však různě upravovat
a to právě po určité době a po zmíněné konzultaci, což vám dává prostor pro to, s tímto problémem pracovat. Faktem zůstává, že pokud máte nějaké špatné stavy, nebo jste prožili ataku, na sexuální život vůbec nemáte pomyšlení, což je určitá obrana organismu a je to tak v pořádku. V jisté chvíli ovšem začnete vnímat, že je v této oblasti u vás něco špatně a chcete to řešit. Proto doporučuji obrátit se na lékaře, který vám medikaci upraví,
případně se obrátit na sexuologa, který vám pomůže určité bloky, které ve vás jsou, odstranit.
Dovolím si s Vámi nesouhlasit. Je mnoho mladých lidí odkázaných na invalidní vozík, kteří žijí aktivním sexuálním životem, dokonce si založili i rodiny. Ano, muž paraplegik to má s plozením dětí trochu problematičtější, no krátce po úrazu tady ta možnost je, kdy se odeberou spermie (pokud jsou životaschopné) a partnerka se jimi oplodní.
Sex a sexuální život, různé milostné hrátky a aktivity se dají provozovat a praktikovat i pokud je člověk odkázán na invalidní vozík. Invalidní vozík není překážkou. Pouze je vše trochu složitější, přípravy jsou delší, ale vše se dá zvládnout. Hodně záleží na tom, jestli má člověk svého stálého partnera (partnerku) a jestli je on/ona zdravý, nebo má také nějaký handicap.
S touto problematikou Vám nejlépe poradí zkušení a vyškolení pracovníci společnosti Freya. Mají mnohaleté zkušenosti jak s erotickými pomůckami, tak s prací s lidmi s handicapem. Po osobním rozhovoru a zjištění co a kolik toho zvládnete, co potřebujete a očekáváte, Vám poradí s výběrem pro Vás té nejvhodnější erotické pomůcky. Zjistí, co a kolik zvládnete, jaké máte schopnosti, ale i představy a sny. Na základě toho Vám nejen poradí, pomůžou vybrat, ale i ukážou, jak používat, jak z toho mít co největší prožitek, co nejvíce a nejkrásnějších zážitků. Naučí vás s tím správně zacházet, vysvětlí, co a jak ano a proč.
Když to nebudu brát tak vědecky, nebo složitě a z pohledu nezdravého, stačí možná se vymanit z pocitu vlastní aktuální jistoty v seznamování a zároveň si nechat jen něco malého, ale jistého, krásného, a na polovic vnějšího, co není součástí mě. Na tom založit myšlenku toho dne, kdy má proběhnout nějaké setkání, je třeba málo a je potřeba přijít bez mnoha věcí a myšlenek. Stačí být sám sebou, nic není větší hodnoty pro druhé a pro toho druhého, ať už to je rande, nebo situace, kdy se nám někdo líbí, někoho oslovíme a chceme v tom pokračovat. Někdy ale máme v sobě věci, vztahy chcete-li, které nosíme s sebou, aniž by se nám dařilo dobře se je opustit, potom ale tím spíš si můžeme uvědomit, že nejsme sami a najít pochopení, a mír od sebe a druhého. Ale jak se říká, každý má něco, vidím, že to je jedna z nečekaně hlubokých myšlenek, a je krásná.
Kontaktní formulář
Chcete s něčím poradit nebo poslat dotaz do rubriky? Kontaktujte nás zde.