„To snad nemyslíš vážně, tati!“ Mladý muž vyskočil ze židle a zahleděl se ven oknem. Krev mu tepala ve spáncích.

„To nemůže být pravda! To je snad hloupý vtip!“ Zarazil se a otočil se zpět k otci. „Že je to vtip? Řekni, tati, že je to vtip.“

„Co ti na tom vadí, synu?“ Ohradil se starý muž. „ To, že tvoje budoucí matka bude mladší než tvoje žena?“ Ivan se na chvíli odmlčel, pak se nad tou představou s chutí zasmál:

„Akorát děti v tom budou mít trochu zmatek – babička mladší než matka…“

Když ale uviděl synovu vážnou tvář, vrátilo ho to do reality.

„Tak co ti vadí, synu? Ty už jsi z domu, vidím tě jednou za měsíc na tři hodiny odpoledne, od rozvodu uplynulo už deset let a víš tak dobře jako já, že tvoje matka opustila mě kvůli jinému chlapovi, ne já ji. Opustila mě ve chvíli, když jsem ji nejvíc potřeboval – po úraze, když jsem se musel vyrovnat s tím, že zbytek života už strávím na vozíku. Hned jak zjistila, že jako vozíčkářovi mi nefungují nejen nohy…“

„To je právě to, tati, co mě trápí.“ Začal syn nesměle. Hledal ta správná slova. Pak se ale zhluboka nadechl a pokračoval:

„Máma tě kvůli úplné absenci sexu opustila. Kvůli tomu, že jsi tvrdošíjně odmítal co jen zkusit cokoliv jiného. Už jen ten nápad, tu myšlenku, že existují i jiné techniky a možnosti jsi odmítal. A ty si teď přivedeš mladou holku?! Vždyť je to ještě horší – mladá žena sex a erotické hrátky k životu potřebuje. Bude chtít mít děti! Co jí nabídneš? Co uděláš potom? Kvůli matce jsi to vyzkoušet nechtěl a teď chceš?“

Zavládla chvíle trapného ticha.

Ivan nevěděl, jak synovi vysvětlit, že sex je ztopoření, průnik a výstřik. Když mu tenkrát manželka vyprávěla o orálním sexu, nebo s hračkami…! Fuj! Ještě dnes se mu při té představě zvedal žaludek.

„Ona tě také opustí, tati! Za pár let, budeš starý a sám. To chceš?“

Ivan si zapálil další cigaretu. Nevěděl, jak to vše už dospělému synovi vysvětlit. Nikdy se u nich doma o sexu nemluvilo. Někdy se ale začít musí, pomyslel si. Tak se zhluboka nadechl i on, aby si dodal kuráže a pokračoval:

„Neopustí. Ona mít děti nemůže. A k sexu má negativní vztah.“

Vydechl si. Bylo to venku. Najednou pocítil obrovskou úlevu. Doufal, že tím je vše skončeno a vysvětleno.

Syn mu ale nedal pokoj: „Jak negativní vztah? Co to znamená mít k sexu negativní vztah?“

„Ty jsi otřesný!“ Bouchl Ivan pěstí do stolu, ale jen proto, že ho syn zaháněl do úzkých a to neměl rád. Taky nevěděl, co a jak říct. Pak se ale rozhodl vyrukovat s pravdou ven – bude to nejlepší, a nic jiného mu stejně ani nezbývalo. A bavit se o tom, že sex je podle něj pouze ztopoření, průnik a výstřik a pokud toto nefunguje, tak je konec, nic jiného. Pokud toto neví, tak nemá cenu se s ním vůbec bavit.

Tak to raději vysvětlil jinak:

„Nemá ráda sex. Nelíbí se jí to.“

Syn sklonil hlavu. „Promiň, ale tomu nerozumím. Nemá ráda sex? Co to znamená? A co nějaké erotické hrátky? Mazlení? To se jí musí líbit.“

Ivan zarytě mlčel.

„Co tedy děláte po večerech?“

„No co? Povídáme si, čteme, hrajeme karty… a potom se přitulíme jeden k druhému a je nám spolu krásně. Stačí nám to ke štěstí. Nepotřebujeme ty tvoje erotické hrátky! Lucka považuje za nejlepší polohu v sexu, když se ke mně přitulí, já ji obejmu a ona usne“

„Do kdy?“ Rýpl si ještě syn, ale Ivan nehodlal v rozhovoru pokračovat a raději rychle odjel.

„Půjdeme na ten karneval, Luci?“ Ivan chytil mladou ženu kolem pasu a přivinul si ji k sobě. Měl rád její vůni, líbil se mu její štíhlý pas. Rád se na ni díval. Hlavně se mu ale líbilo vědomí, že je jeho, že ji vlastní. Tak krásnou mladou ženu. On, starý vozíčkář! Všichni mu ji závidí.

„Mohli bychom jít. Oslavit to, že už máme tu moji rodinu zdárně z krku.“ Usmál se spokojeně.

„Jak to vlastně probíhalo?“ Zajímala se dívka a položila příteli ruce kolem krku.

„Dobrý, fajn. Nakonec jsou rádi, že nejsem sám, že tě mám. A vůbec – je to můj život a to, že nemůžu chodit, ještě neznamená, že nedokážu myslet a rozhodovat o svém životě.“ Zasmál se. „Nebo si myslíš i ty, že jsem nesvéprávný?“ Na chvíli se odmlčel, než pokračoval: „ Tak co ten karneval? A už to nezamlouvej.“

„To tam půjdeme jako spolu?“ Zarazila se dívka. „ Co na to řeknou lidi?“

„Ale Luci! Jsi přece moje pečovatelka. Nikoho nic jiného ani nenapadne, neboj. Kdo by si nás – starého dědka na vozíku a mladou, zdravou, navíc moc hezkou kočku, dával dohromady? Nikdo. Nemusíš mít strach.“

„Já se nebojím,“ odpověděla a jen tak potichu, pro sebe zašeptala „je to možná škoda.“

V sále už bylo plno lidí, přesto se Lucce a Ivanovi podařilo sednout si tak, aby neseděli u sebe moc blízko, aby vzbuzovali podezření a zároveň ne tak daleko od sebe, aby si mezi ně někdo mohl sednout. Raději se spolu moc nebavili, aby nebyli nápadní. Jen tak tiše seděli a sledovali okolí. Jak jeden, tak druhý, sem-tam někoho pozdravili, prohodili s někým pár slov. Čekali, až se sejde víc lidí a oni si budou muset sednout blíž k sobě a až se zábava rozproudí natolik, že i oni se budou moci spolu bavit, aniž by to bylo někomu nápadné.

„Ahoj hrdličky! Sedíte tady jak můj s mojú.“ Roman jim svými slovy vyrazil dech. Než ho  stihli popadnout a cokoliv říct na svoji obhajobu, ztratil se jim v davu a přidal se k hloučku divoce tancujících lidí.

Ivan se podíval na Lucku: „Roman má čich a dobrý pozorovací talent, nic si z toho ale nedělej, není drbna.“Uklidňoval Ivan Lucku.

„A co je to vlastně“můj s mojú“? Zajímala se Lucka. Toto nikdy neslyšela a nevěděla, co si pod tím představit.

„Tak se na Moravě říká milencům.“

V tu chvíli k jejich stolu přišla Ivana: „Co vy dva tady sedíte jak můj s mojú.“

„Ty jsi mluvila s Romanem,“ vyjela na ni Lucka.

„Já? S Romanem? Kdy? Proč?“ Nechápala Ivana.

„Protože tady před chvílí byl a řekl nám přesně to samé,“ zamíchal se do rozhovoru Ivan.

„Ne, nemluvila jsem s ním. Prostě je to na vás vidět. Můj s mojú! Je to z vás cítit.“

„Co je cítit?“ Zeptal se dotčeně Ivan a začal se očichávat. Ivana ho jemně pleskla. „Trdlo! Láska je z vás cítit. Sexuální napětí.“

Ivan s Luckou se na sebe překvapeně podívali: „Láska? Sexuální napětí? Z nás?“

„Nechápu, proč to pořád tajíte. Stejně to o vás všichni už dávno vědí. Jenom se trápíte a úplně zbytečně.“ Ivana dokončila svůj monolog, otočila se a odešla.

„Je to na nás vidět?“ Zamyslel se Ivan. „A cítit přímo sexuální napětí? Co se člověk všechno na karnevalu nedozví.“ Potom se otočil ke své mladé přítelkyni: „Asi na tom něco bude.“ Přisedl si blíž a jemně ji chytil za ruku:“ To je fakt – proč se pořád schovávat? Aspoň se tebou můžu chlubit.“

„Vykašleme se na utajování,“ usmála se šťastně Lucka. Na tuto chvíli čekala už hodně dlouho – až ji Ivan, její přítel, na veřejnosti chytne za ruku.