Skip to content
Menu

Příspěvky autora

Amnesty International o životě LGBT+ lidí v Maďarsku, na Slovensku a v ČR

Amnesty_international_o_životě_LGBT+_lidí

04/07/2023 napsala Alena Větrovcová rozhovor se Žanetou Sladkou z Amnesty International pro internetový portál medium.seznam.cz. V rozhovoru se můžeme dočíst, jak se žije LGBT+ lidem v Maďarsku, na Slovensku a u nás. „Zákazy LGBT prezentace, udávání, strach, to jsou reálné pocity této komunity žijící v Maďarsku. Podpora Evropské unie v boji proti zákonu omezujícímu lidská práva naráží u států za bývalou železnou oponou.“

Maďarsko pod přísným dohledem Viktora Orbána a jeho konzervativní strany, se dostalo do hledáčku nejen evropských leadrů, ale i samotné Evropské unie, a sice za prosazování kontroverzního zákona, který zakazuje jakékoli homosexuální tematiky na školách do 18 let, dále měla přijít v platnost i právní norma, která by umožňovala udávat LGBT+ rodiny. Maďarská prezidentka Katalin Novak zablokovala návrh právní normy, jejíž autoři chtějí uzákonit udávání stejnopohlavních párů vychovávajících společně děti. „V platnost pravděpodobně stejně půjde, jelikož její veto může přehlasovat parlament při dalším projednání.“ Napsala Alena Větrovcová pro medium.seznam.cz. Evropská unie za toto omezování lidských práv a svobod Maďarsko zažalovala, avšak Česká Republika se k žalobě nepřipojila.

V Maďarsku je společnost rozdělená na dva tábory. Na lidi, kteří podporují LGBT+ komunitu a na ty, kteří ji nepodporují. Vznikly dokonce i pomlouvačné kampaně proti LGBT+ komunitě, kvůli které se zvýšily nenávistné útoky na LGBT+ lidi a od roku 2020 výrazně vzrostl také počet nahlášených případů trestných činů z nenávisti. Jestliže bude zákon schválen, může docházet k obtěžování „duhových“ rodin, nebo k omezení účasti na pochodu Budapest Pride LGBT+. „Potenciálně by zákon mohl mít také nepříznivý dopad na školní programy prevence homofobní a trans*fobní šikany.“ Uvedla v rozhovoru Žaneta Sladká.

Maďarsko má od roku 2020 v ústavě zakotveno, že otec je muž, matka žena. Žaneta Sladká z Amnesty International k tomu říká: „Maďarská vládnoucí většina posledních 5 let systematicky podkopává práva LGBTI+ v Maďarsku, stejně tak jako nezávislost institucí, které existovaly na jejich ochranu. Legislativní změny byly podpořeny rozsáhlou komunikační a pomlouvačnou kampaní (včetně té, která srovnávala homosexualitu s pedofilií a šířila dezinformace a falešné zprávy o trans* právech).“

V roce 2022 proběhlo diskriminační referendum, v němž vláda pokládala manipulativní otázky, „maďarská občanská společnost ale odstartovala protikampaň, kterou referendum úspěšně zneplatnila – 1,8 milionů hlasů bylo neplatných.“ Uvedla Žaneta Sladká. Žalobu Evropské Komise podpořilo 15 členských států. ČR se k žalobě nepřipojila, což je velmi tristní. Z geografického hlediska se nepřipojily státy na východ od ČR, a naopak se většinou připojily státy, které jsou od ČR na západ. „Česká republika se bohužel rozhodla podpořit anti-LGBTI+/homofobní a trans*fobní postoj a připojila se k maďarské vládě, místo aby se přihlásila k hodnotám lidské důstojnosti a svobody. Věřili jsme, že ČR se postaví na stranu lidských práv a bohužel se tak nestalo.“ Míní Žaneta Sladká a dodává: „Maďarská anti-LGBTI+ kampaň je velmi podobná té, kterou realizuje Putinovo Rusko, kde v roce 2021 přijali zákon o systematickém mazání LGBTI+ osob a problematiky z velké části médií a vzdělávacího prostředí. Orbán zákony obhajuje podobnými argumenty, jako to dříve dělal Putin. Česká republika nepovažovala za nutné se od této homofobní a trans*fobní rétoriky v Maďarsku distancovat, čímž mimo jiné vysílá i určitý signál LGBTI+ lidem tady v České republice.“

Situaci na Slovensku komentuje Žaneta Sladká takto: „Práva LGBTI+ osob na Slovensku jsou dlouhodobě porušována. Stejnopohlavní páry nemohou uzavírat manželství ani registrované partnerství. Uznávány nejsou ani svazky uzavřené v zahraničí. Rodiče, kteří společně vychovávají děti, nemají rodičovská práva a nemohou být zákonnými zástupci vlastních dětí, pokud jsou tyto děti biologickými nebo adoptivními dětmi jejich partnera/ky. Trans*gender osoby musí získat psychiatrickou diagnózu, podstoupit hormonální léčbu a tzv. reálný test své „požadované“ genderové role, než mohou oficiálně projít změnou pohlaví. Donedávna musely být trans*gender osoby nuceně sterilizovány. Nebinární osoby jsou pak zákonem zcela ignorovány.

Předchozí ani současná vláda nepodnikly žádné významné kroky, aby LGBTI+ komunitě zajistily právo na zdravotní péči, rodinný život a tělesnou autonomii. Právě naopak. LGBTI+ lidé na Slovensku dlouhodobě čelí útokům ze strany politické reprezentace a veřejných činitelů, médií a části veřejnosti. A po vraždě dvou mladých lidí před queer barem Tepláreň v říjnu loňského roku jsme svědky další eskalace této nenávisti.“

Atmosféra nenávisti spolu s legislativou a praxí, která nejenže nechrání lidská práva LGBTI+ osob, ale aktivně je potlačuje, vytváří pro LGBTI+ osoby na Slovensku situaci, ve které se nemohou cítit bezpečně a svobodně.“ Uzavřela Žaneta Sladká z Amnesty International rozhovor pro web medium.seznam.cz.

 

Příspěvky autora

Podobné příspěvky

Amnesty International o životě LGBT+ lidí v Maďarsku, na Slovensku a v ČR

Amnesty_international_o_životě_LGBT+_lidí

04/07/2023 napsala Alena Větrovcová rozhovor se Žanetou Sladkou z Amnesty International pro internetový portál medium.seznam.cz. V rozhovoru se můžeme dočíst, jak se žije LGBT+ lidem v Maďarsku, na Slovensku a u nás. „Zákazy LGBT prezentace, udávání, strach, to jsou reálné pocity této komunity žijící v Maďarsku. Podpora Evropské unie v boji proti zákonu omezujícímu lidská práva naráží u států za bývalou železnou oponou.“

Maďarsko pod přísným dohledem Viktora Orbána a jeho konzervativní strany, se dostalo do hledáčku nejen evropských leadrů, ale i samotné Evropské unie, a sice za prosazování kontroverzního zákona, který zakazuje jakékoli homosexuální tematiky na školách do 18 let, dále měla přijít v platnost i právní norma, která by umožňovala udávat LGBT+ rodiny. Maďarská prezidentka Katalin Novak zablokovala návrh právní normy, jejíž autoři chtějí uzákonit udávání stejnopohlavních párů vychovávajících společně děti. „V platnost pravděpodobně stejně půjde, jelikož její veto může přehlasovat parlament při dalším projednání.“ Napsala Alena Větrovcová pro medium.seznam.cz. Evropská unie za toto omezování lidských práv a svobod Maďarsko zažalovala, avšak Česká Republika se k žalobě nepřipojila.

V Maďarsku je společnost rozdělená na dva tábory. Na lidi, kteří podporují LGBT+ komunitu a na ty, kteří ji nepodporují. Vznikly dokonce i pomlouvačné kampaně proti LGBT+ komunitě, kvůli které se zvýšily nenávistné útoky na LGBT+ lidi a od roku 2020 výrazně vzrostl také počet nahlášených případů trestných činů z nenávisti. Jestliže bude zákon schválen, může docházet k obtěžování „duhových“ rodin, nebo k omezení účasti na pochodu Budapest Pride LGBT+. „Potenciálně by zákon mohl mít také nepříznivý dopad na školní programy prevence homofobní a trans*fobní šikany.“ Uvedla v rozhovoru Žaneta Sladká.

Maďarsko má od roku 2020 v ústavě zakotveno, že otec je muž, matka žena. Žaneta Sladká z Amnesty International k tomu říká: „Maďarská vládnoucí většina posledních 5 let systematicky podkopává práva LGBTI+ v Maďarsku, stejně tak jako nezávislost institucí, které existovaly na jejich ochranu. Legislativní změny byly podpořeny rozsáhlou komunikační a pomlouvačnou kampaní (včetně té, která srovnávala homosexualitu s pedofilií a šířila dezinformace a falešné zprávy o trans* právech).“

V roce 2022 proběhlo diskriminační referendum, v němž vláda pokládala manipulativní otázky, „maďarská občanská společnost ale odstartovala protikampaň, kterou referendum úspěšně zneplatnila – 1,8 milionů hlasů bylo neplatných.“ Uvedla Žaneta Sladká. Žalobu Evropské Komise podpořilo 15 členských států. ČR se k žalobě nepřipojila, což je velmi tristní. Z geografického hlediska se nepřipojily státy na východ od ČR, a naopak se většinou připojily státy, které jsou od ČR na západ. „Česká republika se bohužel rozhodla podpořit anti-LGBTI+/homofobní a trans*fobní postoj a připojila se k maďarské vládě, místo aby se přihlásila k hodnotám lidské důstojnosti a svobody. Věřili jsme, že ČR se postaví na stranu lidských práv a bohužel se tak nestalo.“ Míní Žaneta Sladká a dodává: „Maďarská anti-LGBTI+ kampaň je velmi podobná té, kterou realizuje Putinovo Rusko, kde v roce 2021 přijali zákon o systematickém mazání LGBTI+ osob a problematiky z velké části médií a vzdělávacího prostředí. Orbán zákony obhajuje podobnými argumenty, jako to dříve dělal Putin. Česká republika nepovažovala za nutné se od této homofobní a trans*fobní rétoriky v Maďarsku distancovat, čímž mimo jiné vysílá i určitý signál LGBTI+ lidem tady v České republice.“

Situaci na Slovensku komentuje Žaneta Sladká takto: „Práva LGBTI+ osob na Slovensku jsou dlouhodobě porušována. Stejnopohlavní páry nemohou uzavírat manželství ani registrované partnerství. Uznávány nejsou ani svazky uzavřené v zahraničí. Rodiče, kteří společně vychovávají děti, nemají rodičovská práva a nemohou být zákonnými zástupci vlastních dětí, pokud jsou tyto děti biologickými nebo adoptivními dětmi jejich partnera/ky. Trans*gender osoby musí získat psychiatrickou diagnózu, podstoupit hormonální léčbu a tzv. reálný test své „požadované“ genderové role, než mohou oficiálně projít změnou pohlaví. Donedávna musely být trans*gender osoby nuceně sterilizovány. Nebinární osoby jsou pak zákonem zcela ignorovány.

Předchozí ani současná vláda nepodnikly žádné významné kroky, aby LGBTI+ komunitě zajistily právo na zdravotní péči, rodinný život a tělesnou autonomii. Právě naopak. LGBTI+ lidé na Slovensku dlouhodobě čelí útokům ze strany politické reprezentace a veřejných činitelů, médií a části veřejnosti. A po vraždě dvou mladých lidí před queer barem Tepláreň v říjnu loňského roku jsme svědky další eskalace této nenávisti.“

Atmosféra nenávisti spolu s legislativou a praxí, která nejenže nechrání lidská práva LGBTI+ osob, ale aktivně je potlačuje, vytváří pro LGBTI+ osoby na Slovensku situaci, ve které se nemohou cítit bezpečně a svobodně.“ Uzavřela Žaneta Sladká z Amnesty International rozhovor pro web medium.seznam.cz.

 

Melinda Sordino

Nyní pracuje jako redaktorka pro web Právo na intimitu, časopis Na Scestí a PR v organizaci Dobré místo. Vystudovala filmovou režii a scenáristiku ve Zlíně, později si rozšířila vzdělání o knihovnický kurz a kurz pracovníka v sociálních službách, kdy vykonávala práci peer konzultanta. Později tento obor opustila a začala prodávat v knihkupectví, neboť právě knihy jsou jí velmi blízké. Hraje šachy, věnuje se hře na kytaru, zpěvu, také ráda fotí, maluje, píše. Je obdivovatelem umění a všeho, co se tohoto velmi širokého odvětví dotýká.

Tags