Hrobové ticho a mučivá tíseň.
Zpívám si dokola furt jednu píseň.
Jsem zaseklá deska, co točí se točí.
Kdy konečně půjdeš mi z mých malých očí?
Až deska dohraje? Jablko dozraje?
Za úkol dávám ti zpívat si se mnou.
Lépe je vždy dělat víc věcí ve dvou.
Ticho a řev, zpívat či ne.
můžeš jak libo jest, pronášet řeč.
Má píseň je o tom, jak umřít je těžké.
Že něco bývá tam? Bylo by hezké.
Nekonečnem prohánět se,
v objetí tebe? Řekla bych:
Co je to? Není to nebe?
Nebe už peklem je,
peklo je nebem.
Lidi to zvorali,
asi tím vedrem.
V peklíčku být s tebou,
dvojité peklo,
raději jinde být,
slzí by teklo.
S tebou či bez tebe,
země se zachvěje.
Probudí sopku.
S tebou či bez tebe.
Bereš si snobku.
Až jednou zestárneš,
mladý kdy bývals,
chceš, nebo nechceš-li,
mě stokrát-by mívals.
