Skip to content
Menu

Příspěvky autora

Obrácená tvář

rainbow-3805222_1920

Sloupy

Tajemství ženy.
Tajemství kříže.
Ve svátosti rouhání
se nepolapitelně
zachvíváme.

Sladká akrobacie.
S úderem blesku
padáme na kolena,
abychom si udobřili
království sexu
a dobrali se svých
nebeských práv.

Nadarmo nesijeme vichry.
Tělo rozpjaté mezi nebem a zemí
se hledí sytit.

Červené vyznání

Tvá nestoudnost
září na tvém čele
jako drahokam.

Přesto ve mně vzbuzuješ úlek.
Jak rychle
zakrýt
místo úplňku
mého rozumu?
Rudý sníh.

Tělesné hnutí
bez pohnutí.
Nízké na nebesích.
El ser disponible.

Blízkost moci
mě bičuje představami.

Mé přehlížené já
si připadá
jak ve výkladní skříni.

Díváš se na mě s posměchem?
Anebo se soucitem
svého dobrosrdečného klínu?

Ty, která ses učinila
vyvolenou mezi ženami?
Pevná jako skála stojíš
uprostřed mužova království.

Ani se nezachvěješ.
Pro muže zrozena, provazem spjata …
a já nemám kudy kam.

Odejdi, ztrať se, mumlám si v duchu.
Kdybych měla trochu soudnosti,
udělala bych to sama.

Wet Dream

Žahadla něhy
ve tři ráno.
Úlek převracím do vtipu.

Hraji si s jiskrami
tvých hněvivých očí
Kde mi konec, můj přízraku …
Kde muž bez ženy – mnoho žen.
Kde žena bez muže – samota.

Kde pochopení,
tam kus vesmíru.
Kde spojení,tam vzdor.

Pozdní orgie

Ďábel vládne
darem lásky.
Kdo by to byl řekl?
Ale tak se stalo.

Démonická žena
si zlostně odhazuje
zlaté roucho.

V jejím chrámu
si nemůžu sundat
pokrývku hlavy,
protože jsem
jenom žena.

A tak rovnou stiskne
moji duši
do dlaní.

Příspěvky autora

Podobné příspěvky

Obrácená tvář

rainbow-3805222_1920

Sloupy

Tajemství ženy.
Tajemství kříže.
Ve svátosti rouhání
se nepolapitelně
zachvíváme.

Sladká akrobacie.
S úderem blesku
padáme na kolena,
abychom si udobřili
království sexu
a dobrali se svých
nebeských práv.

Nadarmo nesijeme vichry.
Tělo rozpjaté mezi nebem a zemí
se hledí sytit.

Červené vyznání

Tvá nestoudnost
září na tvém čele
jako drahokam.

Přesto ve mně vzbuzuješ úlek.
Jak rychle
zakrýt
místo úplňku
mého rozumu?
Rudý sníh.

Tělesné hnutí
bez pohnutí.
Nízké na nebesích.
El ser disponible.

Blízkost moci
mě bičuje představami.

Mé přehlížené já
si připadá
jak ve výkladní skříni.

Díváš se na mě s posměchem?
Anebo se soucitem
svého dobrosrdečného klínu?

Ty, která ses učinila
vyvolenou mezi ženami?
Pevná jako skála stojíš
uprostřed mužova království.

Ani se nezachvěješ.
Pro muže zrozena, provazem spjata …
a já nemám kudy kam.

Odejdi, ztrať se, mumlám si v duchu.
Kdybych měla trochu soudnosti,
udělala bych to sama.

Wet Dream

Žahadla něhy
ve tři ráno.
Úlek převracím do vtipu.

Hraji si s jiskrami
tvých hněvivých očí
Kde mi konec, můj přízraku …
Kde muž bez ženy – mnoho žen.
Kde žena bez muže – samota.

Kde pochopení,
tam kus vesmíru.
Kde spojení,tam vzdor.

Pozdní orgie

Ďábel vládne
darem lásky.
Kdo by to byl řekl?
Ale tak se stalo.

Démonická žena
si zlostně odhazuje
zlaté roucho.

V jejím chrámu
si nemůžu sundat
pokrývku hlavy,
protože jsem
jenom žena.

A tak rovnou stiskne
moji duši
do dlaní.

Tereza

Již nějakou dobu je ve středním věku. Je členkou dvou redakcí a peer lektorkou. V povznesených chvílích se považuje za filosofku a básnířku. Několik let bylo jejím středobodem i integrační divadlo. Pokud zrovna není přehnaně existenciální, daří se jí nacházet smysl v tvorbě, pomoci a silných zážitcích vzešlých z jejího zjitřeného prožívání. Prospívá jí nebrat se příliš vážně a vidět i v hrozných věcech absurditu a humor. V krajině její paměti stojí zabarikádovaná města upomínající na několik bouřlivých partnerských vztahů. Má pocit, že v celém svém životě nikdy úplně nedokázala najít ve věcech lásky svůj vlastní hlas.

Tags