Skip to content
Menu

Sissi: málo lásky

Sissi;_Kaiserin_von_Östenreich

Co mají společného všechny historické osobnosti od počátku věků? Touží sice po slávě, moci a penězích, některé však chtějí mít hlavně svobodu. Někdy to ale prostě nevyjde, vztah lásky s politikou často nesvědčí v milostném životě. Třeba Habsburkové často dávali dohromady bratrance a sestřenice.

Sissi, jinak Alžběta se narodila na Štědrý den roku 1837 v Mnichově. Bezstarostné dětství zažila v Possenhofenu u jezera, kde se učila spíš jezdit na koni a plavat, dvorní etiketu a francouzštinu proto znala jen málo. Byla přitom nejoblíbenějším dítětem volnomyšlenkářského vévody bavorského, zdědila jeho cit pro přírodu a umění, i touhu po svobodě.

Třiadvacetiletý rakouský císař František Josef I. chtěl založit rodinu. Matka mu pomáhala setkat se s dobře vychovanými katolickými princeznami, bývalo to v potřebném soukromí a zatím bez úspěchu. V létě 1853 pozvala arcivévodkyně Žofie, matka císaře do Bad Ischlu příbuzné z Bavorska. František Josef se spontánně zamiloval do mladé Alžběty. Jejich láska pak rostla den ode dne víc a víc. Po pár dnech už přicházelo pevné objetí s nezbytným polibkem, došlo tedy na zásnuby. Od Žofie dostali budoucí novomanželé Císařskou vilu. Alžběta ale brzy pocítila tlak rakouského dvora, musela hodně studovat a věnovat se také složité dvorské etiketě. Dostala přitom k svatbě velkou výbavu v hodnotě 50 tisíc zlatých, taky různé punčochy, rukavice, kožené boty a střevíce, které si mohla vzít nanejvýš šestkrát a pak je musela věnovat komorným.

Ke svatbě došlo 24. dubna 1854 v augustiniánském kostele ve Vídni. Všude byly svíčky a samet,

Sissi měla stříbrem vyšívané šaty, na hlavě diadém. Ráno získala 12 tisíc dukátů za ztrátu panenství, další náklady už byly jen na císařovi. Brzy přišly na svět tři děti, po desetileté pauze čtvrté. Nejstarší Žofie ale zemřela ve dvou letech při cestě Uhrami. Pro Sissi to byla taková rána, že později byla k ostatním dětem už chladná, tedy ke Gisele, nadanému Rudolfovi, i Marii Valerii. Mezi manželi tak došlo k odcizení, možná spíš vinou Sissi. Císař tak od roku 1875 měl poměr s Annou Nahowskou, zplodil s ní dceru, od roku 1887 zase udržoval vztah s herečkou Kateřinou Schrattovou, kterou mu ale doporučila sama Sissi. Po sebevraždě syna cestovala císařovna Alžběta křížem krážem po Evropě.

Císařovna měla silný zájem o literaturu a jazyky, nejdůkladněji se věnovala maďarštině a řečtině. Dvorní dámy byly u všeho, působily na ní ale dobře až na Žofii Eszterzázyovou, která byla už 20 let vdovou a pevně dodržovala dvorní ceremoniál. Sissi se tedy od šedesátých let zabývala víc Maďary, její dvorní dáma Ida von Ferenczyová znala hraběte Andrássyho a vlastence Deáka, které císařovna přímo okouzlila. Vlivem pracovitého manžela byla osamělá, bez pozornosti, možná i proto velmi vážně onemocněla. Dvorní lékař ji tedy poslal na jih Evropy. Tam se zase smála, hodně jedla a znovu měla chuť do života. Po návratu do Vídně přišly ale problémy nanovo, její cesty tak od té doby probíhaly napořád. Ráda jezdila do Uher, spřátelila se s maďarskou šlechtou, která byla oslněna její krásou a jezdeckým uměním, měla také politický přehled a pochopení pro uherskou touhu po samostatnosti. Zvládala i ty nejnáročnější lovy, jezdila v čele, byla nebojácná a měla železnou vůli, takže byla považována za jednu z nejlepších jezdkyň na koni. Do politiky pak vstoupila jen jednou, nadšeně se angažovala pro rakousko-uherské vyrovnání z roku 1867. Maďaři ji zbožňovali, ale ve Vídni cítila obliby málo, plně tak důvěřovala jen dvorním dámám z Uher.

Život nebyl jednoduchý. Se strachem prožívala duševní úpadek a smrt milovaného bratrance Ludvíka, bavorského krále. Bála se, jestli není choromyslnost v rodině dědičná. Studovala proto „šílené lidi“, jejich chování, informovala se o jejich osudech, průběhu nemoci a jejích příznacích. Z rakouské strany rodiny asi bylo vše v pořádku, ke konci života byl vztah manželů zase o něco harmoničtější, až něžný, ale ne intenzivnější. Více to bylo o vizáži. Alžběta byla posedlá svým vzhledem, hlavní pýchou byly její dlouhé a husté hnědé vlasy, které dosahovaly až na zem, což přinášelo obdiv. Císařovna byla od dětství zvyklá, že s personálem se smí jednat tvrdě, česání tedy trvalo i dvě hodiny. Obdivovatel Nasr-ed-din, perský šach, shledal ji nejkrásnější panovnicí ze všech a císař byl potěšen jeho úsudkem. „Má nádhernou bílou pleť a postavu cypřiše, majestátní zjev od pěšinky nádherných vlasů až k patě“, napsal si. Měla na výšku 172 cm, její váha ale nikdy nepřesáhla 55 kg, kontrolovala si ji třikrát denně. Vedla proto drastické diety, přijímala hlavně ovoce a šťávu ze syrového masa, také mléko a víno. Používala šňerovačky, prádlo z jemné prací kůže, podle ní „lidé očekávají, že budu vždy krásná a elegantní“. Nosila málo šperků, snubní prsten měla na zlatém řetízku na krku, na zápěstí byly i mariánské medailky, také pramínek vlasů prince Rudolfa. Spávala ve vlhkých zábalech na bocích pro udržení štíhlého pasu, dietu z mléka doplňovaly v Schoenbrunnu krávy, které se tam pásly a císař je sám osobně kontroloval. Na pleť si císařovna nanášela masti, pořádala koupele a bránila se slunečním paprskům různými vějíři a závoji.

Na začátku manželství císařský pár společně cestoval po zemích monarchie. Od šedesátých let ale jezdila Sissi už sama, císař měl prý pracovní důvody, jeho žena ale měla také těžkou bronchitidu. V pozdějších letech císař strávil přeci jen dva-tři týdny společně s chotí na Riviéře. Původně byl pár vítán jásajícím obyvatelstvem, rok 1856 v Itálii byl ale zlomem v klidném životě císařovny. V roce 1860 strávila poprvé čas o samotě na oblíbené Madeiře. S ní tam pobýval jako čestný kavalír Imre Hunyady, šlechtic a mimořádně krásný muž. Vypověděl ale brzy služby u rakouského dvora a neví se proč. Koncem května 1860 se po půlroční nepřítomnosti setkala Sissi s dětmi-Gisele byly 4 roky a Rudolfovi 1,5 roku. Po měsíci byla už ale znovu na Korfu a začala stavět zámek věnovaný Achillovi. V květnu 1867 byla hostem na zámku Tokai u Gyuly hraběte Andrássyho, bez přítomnosti jeho manželky. Vznikly tak dohady. Dvě sloky v básni Kabinet se týkají vřelého přátelství se Sissi, přisuzuje se mu tedy otcovství posledního dítěte Marie Valerie, která se jako jediná narodila v Uhrách. Sissi skládala básně, vedla si romantický deník, hudbu taky prováděla aktivně, i jen jako posluchačka. Byla prostě po otci, hrála na citeru, na klavír i čtyřručně, milovala literáta Heinricha Heineho.

Císařovna postupem času stále více podléhala depresím, také hodně myslela na smrt a po tragické smrti syna Rudolfa (roku 1889 se zastřelil se svou milenkou Mary Vetserovou na zámku Mayerling) se stáhla do ústraní. Oblékala si jen černé šaty, také rozdala své šperky a stále více vedla cesty s nejasnými cíli. K svému životu se vyjádřila jasně: „Manželství je nesmyslná instituce. V patnácti je člověk prodán a vysloví přísahu, které nerozumí a které se nemůže zbavit 30 a více let“. V poslední okamžiky života s ní byla dvorní dáma, hraběnka Irma Sztárayová. 9. září 1898 spolu pobývaly u baronky Julie Rothschildové na zámku Pregny, 10. září 1898 ji zabili pilníkem. Nástroj pronikl do hrudi v hloubce 8,5 cm, zlomil jí čtvrté žebro a pronikl mezižeberním prostorem, prorazil dolní kraj plicního laloku a zasáhl levou část srdeční komory. Tak náhle zemřela císařovna, která původně přinášela tolik naděje.

Do dějin se tedy zapsala výrazně. Vědomí o ní je dodnes kulturní fenomén. Filmaři, malíři, spisovatelé jí byli v průběhu historie fascinováni, napodobovány byly nejen šaty, ale i její účes, týkalo se to žen všeho věku. Nejprodávanější pohledy z Vídně byly také s ní. Nejslavnější film o ní vznikl v Rakousku v 50. letech minulého století: Sissi, mladá císařovna a Sissi, osudová léta císařovny. Ztvárnila ji Romy Schneiderová. Vyprávění bylo ale povrchní až naivní, spíš nepravdivé, realita byla jistě drsnější a komplikovanější. V roce 2022 měl na festivalu v Cannes zase premiéru film Korzet rakouské režisérky Marie Kreutzer s Vicky Krieps v hlavní roli císařovny, který volně zobrazuje její osobní život na konci sedmdesátých let 19. století. Jaké tedy bude další zobrazení této císařovny? Kolik zažila lásky?

Příspěvky autora

Podobné příspěvky

Sissi: málo lásky

Sissi;_Kaiserin_von_Östenreich

Co mají společného všechny historické osobnosti od počátku věků? Touží sice po slávě, moci a penězích, některé však chtějí mít hlavně svobodu. Někdy to ale prostě nevyjde, vztah lásky s politikou často nesvědčí v milostném životě. Třeba Habsburkové často dávali dohromady bratrance a sestřenice.

Sissi, jinak Alžběta se narodila na Štědrý den roku 1837 v Mnichově. Bezstarostné dětství zažila v Possenhofenu u jezera, kde se učila spíš jezdit na koni a plavat, dvorní etiketu a francouzštinu proto znala jen málo. Byla přitom nejoblíbenějším dítětem volnomyšlenkářského vévody bavorského, zdědila jeho cit pro přírodu a umění, i touhu po svobodě.

Třiadvacetiletý rakouský císař František Josef I. chtěl založit rodinu. Matka mu pomáhala setkat se s dobře vychovanými katolickými princeznami, bývalo to v potřebném soukromí a zatím bez úspěchu. V létě 1853 pozvala arcivévodkyně Žofie, matka císaře do Bad Ischlu příbuzné z Bavorska. František Josef se spontánně zamiloval do mladé Alžběty. Jejich láska pak rostla den ode dne víc a víc. Po pár dnech už přicházelo pevné objetí s nezbytným polibkem, došlo tedy na zásnuby. Od Žofie dostali budoucí novomanželé Císařskou vilu. Alžběta ale brzy pocítila tlak rakouského dvora, musela hodně studovat a věnovat se také složité dvorské etiketě. Dostala přitom k svatbě velkou výbavu v hodnotě 50 tisíc zlatých, taky různé punčochy, rukavice, kožené boty a střevíce, které si mohla vzít nanejvýš šestkrát a pak je musela věnovat komorným.

Ke svatbě došlo 24. dubna 1854 v augustiniánském kostele ve Vídni. Všude byly svíčky a samet,

Sissi měla stříbrem vyšívané šaty, na hlavě diadém. Ráno získala 12 tisíc dukátů za ztrátu panenství, další náklady už byly jen na císařovi. Brzy přišly na svět tři děti, po desetileté pauze čtvrté. Nejstarší Žofie ale zemřela ve dvou letech při cestě Uhrami. Pro Sissi to byla taková rána, že později byla k ostatním dětem už chladná, tedy ke Gisele, nadanému Rudolfovi, i Marii Valerii. Mezi manželi tak došlo k odcizení, možná spíš vinou Sissi. Císař tak od roku 1875 měl poměr s Annou Nahowskou, zplodil s ní dceru, od roku 1887 zase udržoval vztah s herečkou Kateřinou Schrattovou, kterou mu ale doporučila sama Sissi. Po sebevraždě syna cestovala císařovna Alžběta křížem krážem po Evropě.

Císařovna měla silný zájem o literaturu a jazyky, nejdůkladněji se věnovala maďarštině a řečtině. Dvorní dámy byly u všeho, působily na ní ale dobře až na Žofii Eszterzázyovou, která byla už 20 let vdovou a pevně dodržovala dvorní ceremoniál. Sissi se tedy od šedesátých let zabývala víc Maďary, její dvorní dáma Ida von Ferenczyová znala hraběte Andrássyho a vlastence Deáka, které císařovna přímo okouzlila. Vlivem pracovitého manžela byla osamělá, bez pozornosti, možná i proto velmi vážně onemocněla. Dvorní lékař ji tedy poslal na jih Evropy. Tam se zase smála, hodně jedla a znovu měla chuť do života. Po návratu do Vídně přišly ale problémy nanovo, její cesty tak od té doby probíhaly napořád. Ráda jezdila do Uher, spřátelila se s maďarskou šlechtou, která byla oslněna její krásou a jezdeckým uměním, měla také politický přehled a pochopení pro uherskou touhu po samostatnosti. Zvládala i ty nejnáročnější lovy, jezdila v čele, byla nebojácná a měla železnou vůli, takže byla považována za jednu z nejlepších jezdkyň na koni. Do politiky pak vstoupila jen jednou, nadšeně se angažovala pro rakousko-uherské vyrovnání z roku 1867. Maďaři ji zbožňovali, ale ve Vídni cítila obliby málo, plně tak důvěřovala jen dvorním dámám z Uher.

Život nebyl jednoduchý. Se strachem prožívala duševní úpadek a smrt milovaného bratrance Ludvíka, bavorského krále. Bála se, jestli není choromyslnost v rodině dědičná. Studovala proto „šílené lidi“, jejich chování, informovala se o jejich osudech, průběhu nemoci a jejích příznacích. Z rakouské strany rodiny asi bylo vše v pořádku, ke konci života byl vztah manželů zase o něco harmoničtější, až něžný, ale ne intenzivnější. Více to bylo o vizáži. Alžběta byla posedlá svým vzhledem, hlavní pýchou byly její dlouhé a husté hnědé vlasy, které dosahovaly až na zem, což přinášelo obdiv. Císařovna byla od dětství zvyklá, že s personálem se smí jednat tvrdě, česání tedy trvalo i dvě hodiny. Obdivovatel Nasr-ed-din, perský šach, shledal ji nejkrásnější panovnicí ze všech a císař byl potěšen jeho úsudkem. „Má nádhernou bílou pleť a postavu cypřiše, majestátní zjev od pěšinky nádherných vlasů až k patě“, napsal si. Měla na výšku 172 cm, její váha ale nikdy nepřesáhla 55 kg, kontrolovala si ji třikrát denně. Vedla proto drastické diety, přijímala hlavně ovoce a šťávu ze syrového masa, také mléko a víno. Používala šňerovačky, prádlo z jemné prací kůže, podle ní „lidé očekávají, že budu vždy krásná a elegantní“. Nosila málo šperků, snubní prsten měla na zlatém řetízku na krku, na zápěstí byly i mariánské medailky, také pramínek vlasů prince Rudolfa. Spávala ve vlhkých zábalech na bocích pro udržení štíhlého pasu, dietu z mléka doplňovaly v Schoenbrunnu krávy, které se tam pásly a císař je sám osobně kontroloval. Na pleť si císařovna nanášela masti, pořádala koupele a bránila se slunečním paprskům různými vějíři a závoji.

Na začátku manželství císařský pár společně cestoval po zemích monarchie. Od šedesátých let ale jezdila Sissi už sama, císař měl prý pracovní důvody, jeho žena ale měla také těžkou bronchitidu. V pozdějších letech císař strávil přeci jen dva-tři týdny společně s chotí na Riviéře. Původně byl pár vítán jásajícím obyvatelstvem, rok 1856 v Itálii byl ale zlomem v klidném životě císařovny. V roce 1860 strávila poprvé čas o samotě na oblíbené Madeiře. S ní tam pobýval jako čestný kavalír Imre Hunyady, šlechtic a mimořádně krásný muž. Vypověděl ale brzy služby u rakouského dvora a neví se proč. Koncem května 1860 se po půlroční nepřítomnosti setkala Sissi s dětmi-Gisele byly 4 roky a Rudolfovi 1,5 roku. Po měsíci byla už ale znovu na Korfu a začala stavět zámek věnovaný Achillovi. V květnu 1867 byla hostem na zámku Tokai u Gyuly hraběte Andrássyho, bez přítomnosti jeho manželky. Vznikly tak dohady. Dvě sloky v básni Kabinet se týkají vřelého přátelství se Sissi, přisuzuje se mu tedy otcovství posledního dítěte Marie Valerie, která se jako jediná narodila v Uhrách. Sissi skládala básně, vedla si romantický deník, hudbu taky prováděla aktivně, i jen jako posluchačka. Byla prostě po otci, hrála na citeru, na klavír i čtyřručně, milovala literáta Heinricha Heineho.

Císařovna postupem času stále více podléhala depresím, také hodně myslela na smrt a po tragické smrti syna Rudolfa (roku 1889 se zastřelil se svou milenkou Mary Vetserovou na zámku Mayerling) se stáhla do ústraní. Oblékala si jen černé šaty, také rozdala své šperky a stále více vedla cesty s nejasnými cíli. K svému životu se vyjádřila jasně: „Manželství je nesmyslná instituce. V patnácti je člověk prodán a vysloví přísahu, které nerozumí a které se nemůže zbavit 30 a více let“. V poslední okamžiky života s ní byla dvorní dáma, hraběnka Irma Sztárayová. 9. září 1898 spolu pobývaly u baronky Julie Rothschildové na zámku Pregny, 10. září 1898 ji zabili pilníkem. Nástroj pronikl do hrudi v hloubce 8,5 cm, zlomil jí čtvrté žebro a pronikl mezižeberním prostorem, prorazil dolní kraj plicního laloku a zasáhl levou část srdeční komory. Tak náhle zemřela císařovna, která původně přinášela tolik naděje.

Do dějin se tedy zapsala výrazně. Vědomí o ní je dodnes kulturní fenomén. Filmaři, malíři, spisovatelé jí byli v průběhu historie fascinováni, napodobovány byly nejen šaty, ale i její účes, týkalo se to žen všeho věku. Nejprodávanější pohledy z Vídně byly také s ní. Nejslavnější film o ní vznikl v Rakousku v 50. letech minulého století: Sissi, mladá císařovna a Sissi, osudová léta císařovny. Ztvárnila ji Romy Schneiderová. Vyprávění bylo ale povrchní až naivní, spíš nepravdivé, realita byla jistě drsnější a komplikovanější. V roce 2022 měl na festivalu v Cannes zase premiéru film Korzet rakouské režisérky Marie Kreutzer s Vicky Krieps v hlavní roli císařovny, který volně zobrazuje její osobní život na konci sedmdesátých let 19. století. Jaké tedy bude další zobrazení této císařovny? Kolik zažila lásky?