Navykli jsme si hrát s přítelkyněmi takovou milou hru na lži. Říkám jim, že se mi líbí, že jim to sluší a podobně. Má přítelkyně ale téměř nikdy není žena. Je to jen vnitřní prostor pro nové rozpory. Proto ji čas od času opustím a začnu si s novou. Mám pocit, že se tím něco vylepší. Ale i tato nová holka se mi dostane do hlavy a začne se tam roztahovat. Asi si nakonec najdu kluka, možná to bude lepší. Nevím, proč jsou všechny mé přítelkyně tak žárlivé. Nesmím se v jejich přítomnosti ohlížet na sebe. Ani za sebe. Nesmím si začít s jinou ženou, sáhnout jí na stehno, té jiné. Některé přítelkyně se zkoušely za ty jiné převlékat. Inu v mé hlavě není prostor pro takové blázniviny. Přítelkyně je tabu. Je u mě moc blízko. Radši bych spal s jinou ženou, dotýkal se jiné ženy, ale nakonec Così fan tutte a tak: všechny jsou stejné. Chtějí bezpečí a roztahují se mi v hlavě. Necudně a hloupě. Dovolil jsem jim to už dávno. A nemám jim to za zlé. Když přijdou v převleku za pterodaktyla, nebo za ženu z harému, přijdou mi ještě povědomější než předtím. Jsou ještě stejnější. Nejradši je mám, když už jsou úplně stejné a za nic se nepřevlékají. Ale z mé lásky se nesmí dělat povinnost. Doma je dusno. Přítelkyně vyžaduje vyjádření loajality. Musí mít pravdu a úplné právo na mé myšlenky a city. Ale ještě navíc musí být něco jako milenka. Jakoby žádoucí, ale doopravdy. Za takový výkon bych se nemusel stydět ani na prknech, která znamenají svět. A když jí tohle všechno dám a dokonce nepřetržitě dávám, v nestřežený okamžik mi dojdou síly a je konec. Stará se stěhuje, nová se taky stěhuje. Vlastně by mi možná stačilo mít tak dvanáct holek a točit je jak na orloji. To by se mi protočily panenky!
-
Bogoljub Krunýř (Anno 2021)
Vlastně to určitě napsal onen plodný. Autor T. V. Jsem jen jeho p(r)óza, ego Bogoljub, příjmením Krunýř. Šachový mistr. Lhář a bystrý pozorovatel života. Pravdivě se obracím k nejrůznějším otázkám lidské sexuality, k právu na intimitu a na necudné sebevyjádření. Nejsem víc než textová funkce, pořádající text jak brambory s máslem. Nemám skutečné názory ani preference, ale za slovo mě prosím berte. Taky za své zážitky se postavím, nejsou mé, ale cizí. Jsem to já, pořádková síla, nic nemravného. Ale to už se předbíhám jak Gauginovy hodinky z exotických krajů. Jak čert. Jak črta pomýleného, avšak o to zuřivějšího tetování skutečnosti krvelačnými slovy. Prosím o klid, zrovna konstruuju… svět.
Příspěvky autora
Líbí se mi cizí děvčata


Příspěvky autora





Onanie do kabinky nepatří!
Bogoljub Krunýř (Anno 2021) Cesty, Nezařazené, Příběhy Cesty, Příběhy
Kdysi jako nadějný student jakési srovnávací literatury jsem byl zamilován nebo spíš jsem toužil po té či oné. Slečně Tereze, nebo po mnišce, jejíž jméno jsem neznal. Nikdy jsem se ale nerozhoupal k ničemu jinému než k pohupování se nad záchodovou mísou. Veřejné záchodky univerzity Karlovy, dobrá to věc. Těžko si stoupnete k umyvadlu se zrcadlem přímo ve […]



Líbí se mi cizí děvčata
Bogoljub Krunýř (Anno 2021) Cesty, Příběhy Cesty, Příběhy
Navykli jsme si hrát s přítelkyněmi takovou milou hru na lži. Říkám jim, že se mi líbí, že jim to sluší a podobně. Má přítelkyně ale téměř nikdy není žena. Je to jen vnitřní prostor pro nové rozpory. Proto ji čas od času opustím a začnu si s novou. Mám pocit, že se tím něco vylepší. Ale […]
Podobné příspěvky



Celostní poetika vztahu
Dá se říct, že vztah se ženou je pro každého muže svrchovaně nevýhodný, přinejmenším z pohledu západní medicíny. Když si chci nechat vytrhnout zub, jdu k zubaři. A pokud mám zahleněné dýchací cesty, půjdu asi na plicní. Pokud se mi líbí, jak
Číst dál...



Dopady PTSD na intimní život
Vzpomínka, která je živá dosud. Roztřesená si obouvám boty, nemám ani čas je zapnout. Vyběhnu v noční košili do mrazivé noci a zvoním u sousedů o pomoc. Už je to mnoho let, kdy jsem přežila závažný útok svého bývalého přítele.
Číst dál...



Dětské a dospělé já ve vztazích
Pamatuji si přesně ten moment, kdy se to stalo. Čelila jsem něčemu těžkému a v tu chvíli už nemohla být tím, čím jsem byla. Moje dětské já v tu chvíli zmizelo, musela jsem reagovat rozumně, dospěle, vše zvládnout.
Číst dál...



Zamilovala jsem se do surrealistické představy… again
Jednou se mi zdál sen, bylo mi něco málo přes dvacet… To, když mě opustil můj první přítel. Přestal se ozývat, nereagoval na zprávy, jako by nebyl. A teď, skoro ve čtyřiceti letech, se mi to stalo znovu. Vlastně jsem
Číst dál...



Jak to dopadlo s devítkou
Sny… co se nám snaží říct? Naznačit? Zdají se nám, někdy si je mnozí nepamatujeme. Já si jeden po dlouhé době zapamatovala, bylo to na dušičky… A zdálo se mi o něm. O devítce, tedy o mojí “Alt Er love”…
Číst dál...



Hra na Chloé
Chtěla jsem psát o hrách, které lidé mezi sebou hrají a sama jsem se zapletla do jedné, nyní již trochu nebezpečné hry. Chtěla jsem psát o manipulaci, až agresi, kterou lidé mezi sebou vytvářejí, jenže je nasnadě napsat o sobě,
Číst dál...



Devítka
A jsme u toho… Kolik musí člověk v životě potkat mužů, aby si konečně mohl říct: “Jo, tenhle za to stojí, je jinej, konečně jsem našla svoje alter love, našla jsem toho pravého? A nebo vůbec?” Co když je vše jen
Číst dál...



Olížeme si Míšu?
Michal znal Toma a Emu už mnoho let. Byl to mladý pár s obrovským smyslem pro humor a se spoustou přátel. Michal se na návštěvu k nim už dlouho těšil. Jenže jednou do toho přišla chřipka, jednou nečekaná návštěva, jednou Tomova služební
Číst dál...


Filosofie a erotika II. Foucaultovy Dějiny sexuality
Jsou naše touhy skutečně naše? V rozvinutém, konzumně orientovaném kapitalismu, uprostřed každodenních atak cílené reklamy a totality vševědoucích algoritmů, tápajíce ve vnuceném narcismu sociálních sítí, si tuto otázku patrně pokládáme častěji, než kdy dříve. Současný filosof Slavoj Žižek, asi jediný
Číst dál...
Líbí se mi cizí děvčata


Navykli jsme si hrát s přítelkyněmi takovou milou hru na lži. Říkám jim, že se mi líbí, že jim to sluší a podobně. Má přítelkyně ale téměř nikdy není žena. Je to jen vnitřní prostor pro nové rozpory. Proto ji čas od času opustím a začnu si s novou. Mám pocit, že se tím něco vylepší. Ale i tato nová holka se mi dostane do hlavy a začne se tam roztahovat. Asi si nakonec najdu kluka, možná to bude lepší. Nevím, proč jsou všechny mé přítelkyně tak žárlivé. Nesmím se v jejich přítomnosti ohlížet na sebe. Ani za sebe. Nesmím si začít s jinou ženou, sáhnout jí na stehno, té jiné. Některé přítelkyně se zkoušely za ty jiné převlékat. Inu v mé hlavě není prostor pro takové blázniviny. Přítelkyně je tabu. Je u mě moc blízko. Radši bych spal s jinou ženou, dotýkal se jiné ženy, ale nakonec Così fan tutte a tak: všechny jsou stejné. Chtějí bezpečí a roztahují se mi v hlavě. Necudně a hloupě. Dovolil jsem jim to už dávno. A nemám jim to za zlé. Když přijdou v převleku za pterodaktyla, nebo za ženu z harému, přijdou mi ještě povědomější než předtím. Jsou ještě stejnější. Nejradši je mám, když už jsou úplně stejné a za nic se nepřevlékají. Ale z mé lásky se nesmí dělat povinnost. Doma je dusno. Přítelkyně vyžaduje vyjádření loajality. Musí mít pravdu a úplné právo na mé myšlenky a city. Ale ještě navíc musí být něco jako milenka. Jakoby žádoucí, ale doopravdy. Za takový výkon bych se nemusel stydět ani na prknech, která znamenají svět. A když jí tohle všechno dám a dokonce nepřetržitě dávám, v nestřežený okamžik mi dojdou síly a je konec. Stará se stěhuje, nová se taky stěhuje. Vlastně by mi možná stačilo mít tak dvanáct holek a točit je jak na orloji. To by se mi protočily panenky!



Bogoljub Krunýř (Anno 2021)
Vlastně to určitě napsal onen plodný. Autor T. V. Jsem jen jeho p(r)óza, ego Bogoljub, příjmením Krunýř. Šachový mistr. Lhář a bystrý pozorovatel života. Pravdivě se obracím k nejrůznějším otázkám lidské sexuality, k právu na intimitu a na necudné sebevyjádření. Nejsem víc než textová funkce, pořádající text jak brambory s máslem. Nemám skutečné názory ani preference, ale za slovo mě prosím berte. Taky za své zážitky se postavím, nejsou mé, ale cizí. Jsem to já, pořádková síla, nic nemravného. Ale to už se předbíhám jak Gauginovy hodinky z exotických krajů. Jak čert. Jak črta pomýleného, avšak o to zuřivějšího tetování skutečnosti krvelačnými slovy. Prosím o klid, zrovna konstruuju… svět.
Příspěvky autora



Onanie do kabinky nepatří!
Kdysi jako nadějný student jakési srovnávací literatury jsem byl zamilován nebo spíš jsem toužil po té či oné. Slečně Tereze, nebo po mnišce, jejíž jméno jsem neznal. Nikdy jsem se ale nerozhoupal k ničemu jinému než k pohupování se nad záchodovou mísou. […]
Číst dál...



Líbí se mi cizí děvčata
Navykli jsme si hrát s přítelkyněmi takovou milou hru na lži. Říkám jim, že se mi líbí, že jim to sluší a podobně. Má přítelkyně ale téměř nikdy není žena. Je to jen vnitřní prostor pro nové rozpory. Proto ji čas […]
Číst dál...
Podobné příspěvky



Celostní poetika vztahu
Dá se říct, že vztah se ženou je pro každého muže svrchovaně nevýhodný, přinejmenším z pohledu západní medicíny. Když si chci nechat vytrhnout zub, jdu k zubaři. A pokud mám zahleněné dýchací […]
Číst dál...



Dopady PTSD na intimní život
Vzpomínka, která je živá dosud. Roztřesená si obouvám boty, nemám ani čas je zapnout. Vyběhnu v noční košili do mrazivé noci a zvoním u sousedů o pomoc. Už je to mnoho […]
Číst dál...



Dětské a dospělé já ve vztazích
Pamatuji si přesně ten moment, kdy se to stalo. Čelila jsem něčemu těžkému a v tu chvíli už nemohla být tím, čím jsem byla. Moje dětské já v tu chvíli […]
Číst dál...



Zamilovala jsem se do surrealistické představy… again
Jednou se mi zdál sen, bylo mi něco málo přes dvacet… To, když mě opustil můj první přítel. Přestal se ozývat, nereagoval na zprávy, jako by nebyl. A teď, skoro […]
Číst dál...



Jak to dopadlo s devítkou
Sny… co se nám snaží říct? Naznačit? Zdají se nám, někdy si je mnozí nepamatujeme. Já si jeden po dlouhé době zapamatovala, bylo to na dušičky… A zdálo se mi […]
Číst dál...



Hra na Chloé
Chtěla jsem psát o hrách, které lidé mezi sebou hrají a sama jsem se zapletla do jedné, nyní již trochu nebezpečné hry. Chtěla jsem psát o manipulaci, až agresi, kterou […]
Číst dál...



Devítka
A jsme u toho… Kolik musí člověk v životě potkat mužů, aby si konečně mohl říct: “Jo, tenhle za to stojí, je jinej, konečně jsem našla svoje alter love, našla jsem […]
Číst dál...



Olížeme si Míšu?
Michal znal Toma a Emu už mnoho let. Byl to mladý pár s obrovským smyslem pro humor a se spoustou přátel. Michal se na návštěvu k nim už dlouho těšil. Jenže jednou […]
Číst dál...
Tags
Asexualita
BDSM
Básně
Cesty
Erotika
fantazie
Filosofie
Gay
G bod
Hospitalizace
HPO Hraniční porucha osobnosti
Hra
Intimita
Lesbické
LGBT+
LGBTQ+
Literatura
Láska
Manipulace
Medvědi
Motivace
Nemoc
Nevěra
Násilí
Parafilie
Pornografie
Povídky
Psychiatrie
PTSD
Příběhy
Queer
Recenze
Rodina
Rozhovory
Samota
Schizofrenní autismus
Sex
Sexboti
Sexbusiness
Sexualita
Sexuální asistence
Seznamka
Společnost
Stigma
Stáří
Tanec
Terapie
Transgender
Vozíčkáři
Vzpomínky
Vztahy
Zamilovanost
Zneužívání
Znásilnění
Zpovědi
Úvahy
Články