Po zvuku ticho, po dni noc, z ticha se blíží a dává žít, že tmy se probouzí a dává vědět
Zrána se ještě ptá, co budeš dělat,
Děti vezmou je na světlo, dary, aby mohly se smát, a nebo plakat, poznat a být v harmonii, jak hořící rej.
Den učí, a bdí nad nimi, co se k večeru těší s jejich přítomnosti, do ticha se odeberou, aby mohli své příběhy jak větrem nést pro druhé.
Je pak tma a s láskou se blíží matka a otec. Jejich láska je prostupuje.
Když světlo a zvuk utichnou, se deti znovu zrodí, silnější a připraveni zas na chvíli i na věčnost žít na Zemi, nebo na různých, ale příbuzných místech.
Stále jseš tu, tak děkuji tobě, děkuji tady, díky tam, teď a opustím placatou tužku s písmeny svítícími omezeně. Děkuji a přidávám se k tomu dění, je vše a může být, a být jinak, když chceme a je to jednou ♥️🙏🌳✍️👈
-
Zdravím, jsem Ondra a sdílím tu, co jsem vytvořil. Grafika je tvořena v grafickém software na počítači, ale některé prvky jsou malované, skenované a vkládané do "koláží" chcete-li (figury žen a různé). Grafika se skládá z vlastních fotografií, které pořizuji a ořezávám na koláže. Jsem člověk se zkušeností s problémy v oblasti duševního zdraví, citlivější, často oslabený. Věřím, že tu jsem, abych vše pochopil a z místa se hnul a šel nějakou cestou, nevěřím v neřešitelnost nemocí, a snažím se poslouchat, co mi život přináší a být většinou v souladu.
Příspěvky autora
Domov náš milý s námi



Příspěvky autora


Domov náš milý s námi
Ondra Básně, Literatura Básně, Literatura
Po zvuku ticho, po dni noc, z ticha se blíží a dává žít, že tmy se probouzí a dává vědět Zrána se ještě ptá, co budeš dělat, Děti vezmou je na světlo, dary, aby mohly se smát, a nebo plakat, […]
Další příspěvky v rubrice



Sousedská výpomoc nutná
Od prvního dne, co se Zuzka přistěhovala, ji Tibor sledoval.
Štvalo ho, že o ní nic neví a ani neví, jak to zjistit. Nikdo o ní nic nevěděl. Nikdo ji neznal. Tibor dokonce ani netušil, jestli je vdaná, jestli některý z těch mužů, co ji navštěvují, je její manžel. Ale to asi ne, to by večer neodcházel. A všichni, kdo k ní přišli, zase po chvíli odešli. Nechápal to. Že by si přivydělávala jako prostitutka? To asi těžko, na to tam ti muži byli krátce, to by musely být pouze takové rychlovky. Ale kdo ví. A mohla dělat prostitutku, když seděla na invalidním vozíku? A navíc k ní nechodili jenom muži, nýbrž i dívky a ženy. (Pokračování textu…)



Poslední cigareta
„Kurňa!“ Zanadával Ríša nahlas. „Cigareta!“
Vlaďka bleskurychle zareagovala a sáhla řidičovi mezi nohy.
„Á!“ To nebyl ani výkřik bolesti, ani rozkoše, pouze překvapení. Toto mladík nečekal. Snil o tom už dlouho, to ano, ale v této situaci a bez předehry to teda nečekal.(Pokračování textu…)



Když slunce vychází, tak se stmívá. Nový zákon přírody
Saša přijel se svým invalidním vozíkem blíž k Mirce. Seděla sama na kraji lavičky a dívala se přímo na něho. Zkusil to. Položil svoji ruku na její a zahleděl se do té nekonečné hlubiny jejich očí:
„Máš nádherné oči – modré jako letní obloha za slunečného dne. Stejně tak jasné a krásné.“(Pokračování textu…)



Láska má mnoho podob
Táňa mlčela. Věděla, že Dušan má pravdu, ale nechtěla to přiznat a ani se o tom bavit.
„Ty si myslíš, že je to normální, když tě ten tvůj drahý drží doma a nedovolí ti nikam jít?“
„Ale on mě doma nedrží,“ bránila ho Táňa. „On si pouze přeje, abych tam byla s ním. Nedrží mě násilím. Zkrátka si to přeje, a to je přece rozdíl!“(Pokračování textu…)



Je to blázen, hoďte na něho síť!
„Mami, zamiloval jsem se.!“ Řekl syn ihned po svém návratu domů.
Matka zvedla hlavu od sporáku a celá se rozzářila: „Konečně!“
„Rozhodl jsem se. Budu se ženit.“
„Výborně! Ani nevíš, jakou radost jsi mi udělal. Ale co tak najednou? Musíš?“(Pokračování textu…)



Wanda
„Kluci,“ trenér vrazil do šatny bez zaklepání, což u něho nebývalo zvykem. „Pojedeme na deset dní do Chorvatska!“
Odpovědí mu bylo hrobové ticho. Zarazil se.
„Co je? Myslel jsem, že budete rádi. Deset dní v teple, na sluníčku a možná i u moře úplně zadarmo…“
„My jsme vozíčkáři,“ začal opatrně Mirek.
Trenér měl sto chutí mu říct něco pikantního. Pak si to ale rozmyslel. „Fakt? Věříš, že jsem si ani nevšiml?“ Zatvářil se úplně vážně.(Pokračování textu…)



Chtěl jsem být Geišou, teď mi zbyla jen gay show
Když jsem poprvé zaslechl tato slova, okamžitě jsem věděl „ano, to jsem já, to je o mě, to je můj životní příběh v jedné větě“.
Lehl jsem si na gauč a začal přemýšlet. O životě, jaký je, jaký vedu a o životě, jaký bych chtěl vést. Co bylo a co je, co snad bude a co by snad mohlo být. Začal jsem se do toho všeho zamotávat – čas minulý, čas budoucí … Přítomnost. Minulost už neexistuje a budoucnost? Kdo může vědět, co bude a jestli vůbec bude. Tu je válka, tam výbuch mohutné sopky, tam zemětřesení, tam obří díra v zemi, která nemá dno a pořád se zvětšuje, a ani vesmír jako takový, není žádná jistota a bezpečí už vůbec. Vědci přijdou každou chvíli s jinou hypotézou a bezpečí? Objevují se černé díry ve vesmíru, negativní energie, co nás pohltí a co nás zničí … bude teda vůbec nějaká budoucnost? Kdo ví, asi ani ne. A když nás nezničí vesmír, zničíme se sami. Jediná jistota je v přítomnosti. Žijeme teď, milujeme teď!(Pokračování textu…)



Sen plný lásky, slunce a erotiky
Miluji ten stav – ležet bez pohnutí v čase mezi spánkem a bděním. Už nespat, ale ještě nebýt vzhůru, nechat doznívat hezké sny, dávat jim sladkou tečku, krásný konec, takový, jaký chci já. Užívat si tu slast, která postupně naplňuje celé mé tělo, prodlužovat ji, ještě chvíli, ještě. Sny třeba o mladém krásném muži, s nádhernýma modrýma očima, které by mě lačně hltaly. Ale současně muže se silnými pažemi. Nosil by mě na rukou, objímal, líbal, vášnivě hladil, chtěl mě, celou celičkou… zas a znova …
Krásné sny plné lásky a vášně, plné milování a slunce, protože k milování slunce patří, teda aspoň v mých snech.
Všechny mé sny mají ale jedno společné – krásného chlapa s velkýma modrýma očima, který mě bude neskonale milovat, chtít mě, toužit po mě.
Proto nechci ještě chvíli otevřít oči, chci vnímat aspoň to teplo postele, když už ten chlap zůstává v mých snech.(Pokračování textu…)


Trapný, ale krásný omyl
Milka udělala přesně to, co každou první středu v měsíci. Poumývala se, navoněla, na sebe si dala pouze lehký župánek, nedbale převázaný a čekala. Když se ozval domovní zvonek, otevřela dveře a… tentokrát málem spadla z vozíku. Tak krásného a mladého muže opravdu nečekala.(Pokračování textu…)
Podobné příspěvky
Domov náš milý s námi



Po zvuku ticho, po dni noc, z ticha se blíží a dává žít, že tmy se probouzí a dává vědět
Zrána se ještě ptá, co budeš dělat,
Děti vezmou je na světlo, dary, aby mohly se smát, a nebo plakat, poznat a být v harmonii, jak hořící rej.
Den učí, a bdí nad nimi, co se k večeru těší s jejich přítomnosti, do ticha se odeberou, aby mohli své příběhy jak větrem nést pro druhé.
Je pak tma a s láskou se blíží matka a otec. Jejich láska je prostupuje.
Když světlo a zvuk utichnou, se deti znovu zrodí, silnější a připraveni zas na chvíli i na věčnost žít na Zemi, nebo na různých, ale příbuzných místech.
Stále jseš tu, tak děkuji tobě, děkuji tady, díky tam, teď a opustím placatou tužku s písmeny svítícími omezeně. Děkuji a přidávám se k tomu dění, je vše a může být, a být jinak, když chceme a je to jednou ♥️🙏🌳✍️👈



Ondra
Zdravím, jsem Ondra a sdílím tu, co jsem vytvořil. Grafika je tvořena v grafickém software na počítači, ale některé prvky jsou malované, skenované a vkládané do "koláží" chcete-li (figury žen a různé). Grafika se skládá z vlastních fotografií, které pořizuji a ořezávám na koláže. Jsem člověk se zkušeností s problémy v oblasti duševního zdraví, citlivější, často oslabený. Věřím, že tu jsem, abych vše pochopil a z místa se hnul a šel nějakou cestou, nevěřím v neřešitelnost nemocí, a snažím se poslouchat, co mi život přináší a být většinou v souladu.
Příspěvky autora


Domov náš milý s námi
Po zvuku ticho, po dni noc, z ticha se blíží a dává žít, že tmy se probouzí a dává vědět Zrána se ještě ptá, co budeš dělat, Děti vezmou je […]
Číst dál...
Další příspěvky v rubrice



Sousedská výpomoc nutná
Od prvního dne, co se Zuzka přistěhovala, ji Tibor sledoval. Štvalo ho, že o ní nic neví a ani neví, jak to zjistit. Nikdo o ní nic nevěděl. Nikdo ji […]
Číst dál...



Poslední cigareta
„Kurňa!“ Zanadával Ríša nahlas. „Cigareta!“ Vlaďka bleskurychle zareagovala a sáhla řidičovi mezi nohy. „Á!“ To nebyl ani výkřik bolesti, ani rozkoše, pouze překvapení. Toto mladík nečekal. Snil o tom už […]
Číst dál...



Když slunce vychází, tak se stmívá. Nový zákon přírody
Saša přijel se svým invalidním vozíkem blíž k Mirce. Seděla sama na kraji lavičky a dívala se přímo na něho. Zkusil to. Položil svoji ruku na její a zahleděl se do […]
Číst dál...



Láska má mnoho podob
Táňa mlčela. Věděla, že Dušan má pravdu, ale nechtěla to přiznat a ani se o tom bavit. „Ty si myslíš, že je to normální, když tě ten tvůj drahý drží […]
Číst dál...



Je to blázen, hoďte na něho síť!
„Mami, zamiloval jsem se.!“ Řekl syn ihned po svém návratu domů. Matka zvedla hlavu od sporáku a celá se rozzářila: „Konečně!“ „Rozhodl jsem se. Budu se ženit.“ „Výborně! Ani nevíš, […]
Číst dál...



Wanda
„Kluci,“ trenér vrazil do šatny bez zaklepání, což u něho nebývalo zvykem. „Pojedeme na deset dní do Chorvatska!“ Odpovědí mu bylo hrobové ticho. Zarazil se. „Co je? Myslel jsem, že […]
Číst dál...



Chtěl jsem být Geišou, teď mi zbyla jen gay show
Když jsem poprvé zaslechl tato slova, okamžitě jsem věděl „ano, to jsem já, to je o mě, to je můj životní příběh v jedné větě“. Lehl jsem si na gauč a […]
Číst dál...



Sen plný lásky, slunce a erotiky
Miluji ten stav – ležet bez pohnutí v čase mezi spánkem a bděním. Už nespat, ale ještě nebýt vzhůru, nechat doznívat hezké sny, dávat jim sladkou tečku, krásný konec, takový, […]
Číst dál...
Tags
Asexualita
Básně
Cesty
Erotika
fantazie
Filosofie
Gay
G bod
Hra
Intimita
Lesbické
LGBT+
LGBTQ+
Literatura
Láska
Manipulace
Medvědi
Motivace
Nemoc
Nevěra
Násilí
Parafilie
Pornografie
Povídky
Psychiatrie
Příběhy
Queer
Recenze
Rodina
Rozhovory
Samota
Schizofrenní autismus
Sex
Sexboti
Sexualita
Společnost
Stigma
Stáří
Tanec
Terapie
Transgender
Vozíčkáři
Vzpomínky
Vztahy
Zamilovanost
Zpovědi
Úvahy
Články