
Pozdně letní procházka
Líné a tlusté Labe se valí jako opilcův oplzlý jazyk.
Vítr do něj bujnými tahy štětce roztírá svůj akvarel.
A všude nad námi se tyčí honosné hrady mraků.
Vlaštovka buší svými křídly do tupého větru
Stejně jako mé srdce buší horkem večera.
Po Labi se plaví básnířka se svou konkubínou
Přímo do mé básně.
Číst dál….