Někteří filosofové mají za to, že nic takového jako svobodná vůle neexistuje. Protestanští filosofové mluvili o předurčenosti ke spáse nebo zatracení a třeba Friedrich Nietzsche píše, že není možné hanobit lidi za jejich skutky, protože je to to samé jako vinit samu přírodu. Jednou z takových oblastí, kde se asi více z nás cítilo ovládáno jakýmsi nadzemským determinismem s mysteriózními zákony, je jistě výběr partnera, pokud nesáhneme již příliš otřeseni nesmyslností vlastního tíhnutí k volbě z rozumu, která nás ale zejména v mladším věku těžko uspokojí. Mnohý se jistě cítil nepochopitelně zahanben vlastním vkusem, když se mu zcela stejným způsobem nevyvedl další vztah a on si prožil další vztahové peklo s partnerem, který, jak později dobře chápal, byl pro něj zcela nevhodný a v mnohém stejný jako ten předchozí, což bylo od začátku jasné všem jeho přátelům, jenom jemu ne.