
“Bludná” láska
Vidím tě stoupat / z mé duše/
kde ti má vášeň / vystavěla příbytek.
Přirozeně už název této úvahy je navýsost pochybný. Je vůbec něco takového jako bludná láska? Co je na bludné lásce bludného?
Číst dál….
Vidím tě stoupat / z mé duše/
kde ti má vášeň / vystavěla příbytek.
Přirozeně už název této úvahy je navýsost pochybný. Je vůbec něco takového jako bludná láska? Co je na bludné lásce bludného?
Číst dál….
Duševní onemocnění na rozdíl od nemoci jater je onemocnění celého člověka a zasahuje do všech oblastí lidského života. Je potom samozřejmé, že ovlivňuje i sexuální život. Každý člověk například s úzkostnou poruchou si sám zažil, jakou paseku dokáže tento problém z intimního života nadělat. Osobně trpím úzkostmi už dvacet tři let a od začátku mi to v této oblasti komplikovalo život. Zachvacoval mě nepřekonatelný stud a to mě vedlo k odkládání pohlavního styku na dobu neurčitou, do té doby, než už bylo opravdu trapné být panna. Zároveň jsem se ale tímto způsobem vyhnula pohlavním chorobám a nevítaným těhotenstvím v době, kdy jsem kvůli manické epizodě střídala nepříliš důvěryhodné partnery. Zamilovat se totiž vůbec žádný problém nebyl. Stačilo o sobě slyšet něco pěkného, případně pocítit zázračnou blízkost, které se mi jinak nedostávalo. Zároveň mě dokázal nadchnout i malý detail třeba na člověku, který se jinak svým vzhledem nemohl moc chlubit a to, že zrovna bral drogy, kradl a měl pouze základní školu jsem byla ochotná hodit za hlavu.
Číst dál….
Dobře známé stereotypní rčení říká, že muži nepotřebují zrovna moc důvodů, proč mít sex.
Je dobré si uvědomit, že pravidelný sexuální život je důležitý pro celkové fyzické, psychické ale i emocionální zdraví.
Takže ani muži na vozíku by se sexuálním hrátkám vyhýbat neměli, neměli by sex zavrhovat, odříkat se ho jenom proto, že teď je to vše jiné, a hlavně trochu komplikovanější. Hlavně ty přípravy!
Číst dál….
Začíná se zelenat tráva, rozkvétat příroda, v celé zvířecí říši začnou námluvy … a mezi lidmi? On hledá ji, ona hledá jeho … on hledá jeho … ona hledá ji … najednou nechce být nikdo sám. A člověk odkázaný na invalidní vozík není výjimkou.
Spousta zdravých lidí si myslí, že člověk na vozíku myslí jenom na svoje zdraví, svoje nemoci, svoje bolesti a jediné, co ho trápí je to, že nemůže chodit. Jenže i člověk na invalidním vozíku myslí na to, že by se rád projel parkem, zastavil se pod stromem, držel někoho za ruku, povídal si s ním vesele i vážně. A budete se možná divit, ale myslí i na to, že by někoho objal a líbal a jaké by to bylo, kdyby někdo líbal, objímal a hladil jeho ….
Číst dál….
Kdysi jako nadějný student jakési srovnávací literatury jsem byl zamilován nebo spíš jsem toužil po té či oné. Slečně Tereze, nebo po mnišce, jejíž jméno jsem neznal. Nikdy jsem se ale nerozhoupal k ničemu jinému než k pohupování se nad záchodovou mísou. Veřejné záchodky univerzity Karlovy, dobrá to věc. Těžko si stoupnete k umyvadlu se zrcadlem přímo ve Šporkově paláci. Možná kdyby to byly dívčí záchodky, to by snad ještě šlo.
Číst dál….
Navykli jsme si hrát s přítelkyněmi takovou milou hru na lži. Říkám jim, že se mi líbí, že jim to sluší a podobně. Má přítelkyně ale téměř nikdy není žena. Je to jen vnitřní prostor pro nové rozpory. Proto ji čas od času opustím a začnu si s novou. Mám pocit, že se tím něco vylepší. Ale i tato nová holka se mi dostane do hlavy a začne se tam roztahovat. Asi si nakonec najdu kluka, možná to bude lepší. Nevím, proč jsou všechny mé přítelkyně tak žárlivé. Nesmím se v jejich přítomnosti ohlížet na sebe. Ani za sebe. Nesmím si začít s jinou ženou, sáhnout jí na stehno, té jiné. Některé přítelkyně se zkoušely za ty jiné převlékat.
Číst dál….
Vidím tě stoupat / z mé duše/
kde ti má vášeň / vystavěla příbytek.
Přirozeně už název této úvahy je navýsost pochybný. Je vůbec něco takového jako bludná láska? Co je na bludné lásce bludného?
Číst dál…
Duševní onemocnění na rozdíl od nemoci jater je onemocnění celého člověka a zasahuje do všech oblastí lidského života. Je potom samozřejmé, že ovlivňuje i sexuální život. Každý člověk například s úzkostnou poruchou si sám zažil, jakou paseku dokáže tento problém z intimního života nadělat. Osobně trpím úzkostmi už dvacet tři let a od začátku mi to v této oblasti komplikovalo život. Zachvacoval mě nepřekonatelný stud a to mě vedlo k odkládání pohlavního styku na dobu neurčitou, do té doby, než už bylo opravdu trapné být panna. Zároveň jsem se ale tímto způsobem vyhnula pohlavním chorobám a nevítaným těhotenstvím v době, kdy jsem kvůli manické epizodě střídala nepříliš důvěryhodné partnery. Zamilovat se totiž vůbec žádný problém nebyl. Stačilo o sobě slyšet něco pěkného, případně pocítit zázračnou blízkost, které se mi jinak nedostávalo. Zároveň mě dokázal nadchnout i malý detail třeba na člověku, který se jinak svým vzhledem nemohl moc chlubit a to, že zrovna bral drogy, kradl a měl pouze základní školu jsem byla ochotná hodit za hlavu.
Číst dál…
Dobře známé stereotypní rčení říká, že muži nepotřebují zrovna moc důvodů, proč mít sex.
Je dobré si uvědomit, že pravidelný sexuální život je důležitý pro celkové fyzické, psychické ale i emocionální zdraví.
Takže ani muži na vozíku by se sexuálním hrátkám vyhýbat neměli, neměli by sex zavrhovat, odříkat se ho jenom proto, že teď je to vše jiné, a hlavně trochu komplikovanější. Hlavně ty přípravy!
Číst dál…
Začíná se zelenat tráva, rozkvétat příroda, v celé zvířecí říši začnou námluvy … a mezi lidmi? On hledá ji, ona hledá jeho … on hledá jeho … ona hledá ji … najednou nechce být nikdo sám. A člověk odkázaný na invalidní vozík není výjimkou.
Spousta zdravých lidí si myslí, že člověk na vozíku myslí jenom na svoje zdraví, svoje nemoci, svoje bolesti a jediné, co ho trápí je to, že nemůže chodit. Jenže i člověk na invalidním vozíku myslí na to, že by se rád projel parkem, zastavil se pod stromem, držel někoho za ruku, povídal si s ním vesele i vážně. A budete se možná divit, ale myslí i na to, že by někoho objal a líbal a jaké by to bylo, kdyby někdo líbal, objímal a hladil jeho ….
Číst dál…
Kdysi jako nadějný student jakési srovnávací literatury jsem byl zamilován nebo spíš jsem toužil po té či oné. Slečně Tereze, nebo po mnišce, jejíž jméno jsem neznal. Nikdy jsem se ale nerozhoupal k ničemu jinému než k pohupování se nad záchodovou mísou. Veřejné záchodky univerzity Karlovy, dobrá to věc. Těžko si stoupnete k umyvadlu se zrcadlem přímo ve Šporkově paláci. Možná kdyby to byly dívčí záchodky, to by snad ještě šlo.
Číst dál…
Navykli jsme si hrát s přítelkyněmi takovou milou hru na lži. Říkám jim, že se mi líbí, že jim to sluší a podobně. Má přítelkyně ale téměř nikdy není žena. Je to jen vnitřní prostor pro nové rozpory. Proto ji čas od času opustím a začnu si s novou. Mám pocit, že se tím něco vylepší. Ale i tato nová holka se mi dostane do hlavy a začne se tam roztahovat. Asi si nakonec najdu kluka, možná to bude lepší. Nevím, proč jsou všechny mé přítelkyně tak žárlivé. Nesmím se v jejich přítomnosti ohlížet na sebe. Ani za sebe. Nesmím si začít s jinou ženou, sáhnout jí na stehno, té jiné. Některé přítelkyně se zkoušely za ty jiné převlékat.
Číst dál…